Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody nebudou už stačit, varuje stát

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Dle průzkumu IBRS zpracovaném pro Českomoravskou stavební spořitelnu v listopadu 2014 považuje 37 % respondentů stavební spoření za vhodný produkt na spoření na stáří.

Stát dává již několik let jasný vzkaz: Státní důchody nám brzy nebudou stačit, každý se musí postarat sám o sebe. Pokud alespoň nějakou část svých příjmů můžete odkládat, měli byste to dělat pravidelně a hned.  Na stáří je nutné začít spořit co nejdříve alespoň malé částky. V zahraničí lidé začínají spořit na penzi s nástupem do prvního zaměstnání. Na rozdíl například od Rakušanů začínají Češi odkládat své prostředky na důchod až ve středním věku a zdaleka ne všichni. 

Pokud začínáte spořit již v mladém věku, je optimální odkládat minimálně 10 % z čistého příjmu. Čím později začnete, měli byste odkládat více. Ideálními produkty jsou penzijní spoření a stavební spoření. A to především kvůli bezpečnosti a státní podpoře. Stavební spoření ale nabízí oproti penzijnímu spoření a důchodovému spoření další benefit. Je samozřejmě jedním z nástrojů slušného zhodnocení finančních prostředků, ale také možností jednoho z nejdostupnějších úvěrů na bytové potřeby. Vladimír Staňura, předseda Asociace českých stavebních spořitelen, k tomu říká: „Co je pro člověka důležitější – když má nějaké přilepšení k důchodu, nebo vlastní střechu nad hlavou? Dobrý důchod je samozřejmě taky důležitý, ale v diskuzích o zajišťování na stáří se zapomíná, že základem by mělo být vlastní bydlení.“

Témata:  důchody lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.