Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi zvládají splácet dluhy a zároveň spořit

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Výsledky mezinárodního průzkumu ING Bank ukázaly, že více než pětina (22 %) Evropanů splácí nějaký nehypoteční úvěr a zároveň spoří. Průměrný Evropan má přitom naspořen 1,5násobek dlužné částky, takže by své závazky mohl bez problémů a s rezervou splatit. Češi dokonce evropský průměr s poměrem 164 % úspor vůči dluhu převyšují.

„Někdo snad může mít racionální důvody, proč zároveň spořit i mít nehypoteční dluh – například proto, aby měl neustále rezervu na neočekávané výdaje. Současné velmi nízké úrokové sazby u hypotečních úvěrů navíc mohou vyvolávat nesprávný dojem, že stejně příznivé jsou i úroky z ostatních dluhů. To však nebývá pravda a rozdíl v úrokových sazbách hypotečních a nehypotečních úvěrů je v praxi často velmi významný. Proto občanům doporučujeme, aby si v případě, že mají vysoké úspory a zároveň splácejí nehypoteční úvěr, porovnali úrokové sazby obou produktů a část dluhu případně z úspor splatili,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank v ČR, a dodává: „Evropané totiž denně zaplatí až 880 milionů korun na úrocích z úvěrů, které by si mohli splacením dluhu ušetřit.“

Nejvíce naspořeno mají Španělé, jejichž úspory převyšují dluhy dokonce trojnásobně, následují Belgičané a Britové. Závazky by naopak z úspor nedokázali pokrýt například Francouzi, Turci nebo Rakušané. 

Jaké výše dosahují úspory obyvatel evropských států vůči jejich nehypotečním dluhům?

Španělsko          300 %Belgie                 267 %Velká Británie     229 %Itálie                   200 %Polsko                200 %Česká republika 164 %Rumunsko          157 %Německo            133 %Lucembursko      125 %Nizozemsko        104 %Francie                 95 %Turecko                88 %Rakousko             86 %Evropa                149 %

Pokud bychom porovnali úspory a dluhy na individuální bázi, dokázalo by své závazky okamžitě splatit šest z deseti Evropanů. Zbylých 40 % by dluhy mohlo alespoň snížit. U nás v České republice by mohlo splatit závazky z úspor 56 % obyvatel.

Podle expertů z ING existují dva hlavní důvody, proč lidé vytvářejí úspory a zároveň drží dluh, který by z nich mohli splatit. Zaprvé je to neznalost úrokových sazeb u úvěrových produktů, která vede k tomu, že si lidé neuvědomují skutečné částky, které na úrocích přeplácejí. Zadruhé pak zřejmě přemýšlejí o úvěrových a spořicích produktech odděleně a nedokážou si dát do souvislosti výnosy a ztráty a potenciální výhody ze splacení dluhu. 

Průzkum realizovala agentura Ipsos na přelomu října a listopadu 2014 ve 13 zemích Evropy na vzorku více než 12 500 lidí. 

Témata:  CZK dluhy spoření

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.