Nejvíce mění práci muži, zejména mladí. Proč?

Téměř pětina všech českých mužů dala v posledních šesti měsících sbohem původnímu zaměstnavateli. V naprosté většině případů se jednalo o odchod dobrovolný. Nejčastější příčinou bylo získání lepších podmínek jinde (49 %). Dalších 23 % toužilo po změně a stejný počet k tomu měl jiné osobní důvody. U 18 % bylo motivem získání pozice s lépe odpovídajícím zaměřením. Právě tento poslední důvod uváděly jako nejčastější příčinu odchodu ze zaměstnání ženy. Ty ale v celkovém měřítku měnily práci minimálně a 91 % jich zůstalo věrných původnímu zaměstnavateli.

Jak by se dalo očekávat, „toulavé boty" nosí hlavně nejmladší generace. Za posledního půlroku to byli právě mladí muži ve věku do 24 let, kteří nejčastěji měnili práci (63 %). Jejich stejně staré kolegyně naopak podle výsledků Randstad Workmonitoru v 85 % případů setrvaly ve stávající firmě. Když jsme se jich ovšem zeptali, zda se bojí, že by si nenašly odpovídající uplatnění, shodly se v odpovědi se svými mužskými kolegy. V případě obou pohlaví si 7 z 10 respondentů věří, že získat podobnou práci jinde by pro ně v průběhu pár měsíců nebyl problém.

„Od poloviny loňského roku se zvýšil jak počet pracovních míst, tak poptávka po kvalitních lidech - a to je vidět i na výsledcích Randstad Workmonitoru. Lidé si více věří, mají širší možnosti uplatnění a nelpí tolik na své práci. Pokud jim nevyhovuje, nemají obavy ji změnit – to se týká zejména nejmladší generace. Mladí lidé tak logicky patří mezi největší „fluktuanty". Jsou ve fázi nabírání zkušeností, objevují, co by se jim líbilo dělat, také mají více chuti riskovat a nedělají si tolik starostí s nepohodlím, které to může přinést," komentuje Hana Púllová, ředitelka společnosti Randstad.

Fluktuace ve finančnictví oproti stabilitě v energetice a státní správě

Největší pohyb probíhal v oblasti finančních služeb, 46 % pracovníků bank a pojišťoven obměnilo v druhé polovině 2014 své působiště. Následovaly obory jako FMCG (potravinářství), telekomunikace, poštovní služby a stavebnictví, ve kterých se odchod týkal celé třetiny lidí. Nejstabilnější situaci se těšily státní a neziskové organizace a oblast energetiky, kde více jak 90 % zaměstnanců setrvalo na svých původních postech. Není divu, právě ve veřejné správě se našlo ze všech oborů nejvíce lidí, kteří mají obavy, že už by podobné místo v dohledné době nedokázali získat. Zaměstnanci v energetice se zase těší nadprůměrným platům a relativně stabilnímu vývoji.

„Fluktuace v bankách a pojišťovnách se týká zejména juniorských pozic v retailu, kterých se v posledních letech otevírá hodně. Většinou jsou spojené s poměrně velkými nároky na výsledky a zároveň nenabízejí nijak nadprůměrné ohodnocení, takže je přirozeně obsazují mladší lidé s minimálními zkušenostmi – a také častěji opouštějí," připomíná Tomáš Bergl, manažer Professionals společnosti Randstad. „Totéž se týká i telekomunikací. Naopak ve stavebnictví je rotace lidí zcela přirozená, protože velká část pozic je vázaná na konkrétní projekty."

A jak to mají naši sousedé? Podle Randstad Workmonitoru provedeného v Rakousku a Německu měnili nejčastěji zaměstnavatele lidé pracující v lesnictví a zemědělství, na Slovensku v hotelnictví a v Polsku pak IT specialisté. Ve všech zmíněných zemích, stejně tak jako u nás, se mezi nejvěrnější řadí zaměstnanci pracující ve školství.

Témata:  lidé,  práce