Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nejsou spokojeni se zdravotnictvím

Zdravotnictví je po vysokém školství druhou oblastí, kde Češi vyjadřují spokojenost s jeho stavem a fungováním. Zároveň ale celých 59 procent lidí je se zdravotnictvím spíše či velmi nespokojených, ukázal pondělní průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S vysokým školstvím je spokojeno 43 procent lidí, se zdravotnictvím 40 procent.

Ještě výraznější nespokojenost než u zdravotnictví se objevuje v oblasti sociálních dávek (76 procent nespokojených), důchodového systému (72 procent nespokojených) a daní (69 procent nespokojených). Za posledních pět let vzrostla nespokojenost s výjimkou zdravotnictví u všech hodnocených oblastí. Nejvíce pak u sociálních dávek - o 19 procent, dále u důchodového systému - o 15 procent a u daňového systému - o 11 procent. Provedení zásadních reforem je podle většiny Čechů žádoucí v oblasti sociálních dávek, důchodového systému i zdravotnictví a daňového systému. Reformu vysokého školství pak za potřebnou považuje 35 procent občanů. Průzkum také ukázal, že ve společnosti převládá počet lidí, kteří si připadali jen poměrně málo či vůbec obeznámeni s probíhajícími reformami. Nejvíce informovaní si lidé připadali v oblasti důchodů a zdravotnictví.

Témata:  zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.