Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nejsou spokojeni se zdravotnictvím

Zdravotnictví je po vysokém školství druhou oblastí, kde Češi vyjadřují spokojenost s jeho stavem a fungováním. Zároveň ale celých 59 procent lidí je se zdravotnictvím spíše či velmi nespokojených, ukázal pondělní průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S vysokým školstvím je spokojeno 43 procent lidí, se zdravotnictvím 40 procent.

Ještě výraznější nespokojenost než u zdravotnictví se objevuje v oblasti sociálních dávek (76 procent nespokojených), důchodového systému (72 procent nespokojených) a daní (69 procent nespokojených). Za posledních pět let vzrostla nespokojenost s výjimkou zdravotnictví u všech hodnocených oblastí. Nejvíce pak u sociálních dávek - o 19 procent, dále u důchodového systému - o 15 procent a u daňového systému - o 11 procent. Provedení zásadních reforem je podle většiny Čechů žádoucí v oblasti sociálních dávek, důchodového systému i zdravotnictví a daňového systému. Reformu vysokého školství pak za potřebnou považuje 35 procent občanů. Průzkum také ukázal, že ve společnosti převládá počet lidí, kteří si připadali jen poměrně málo či vůbec obeznámeni s probíhajícími reformami. Nejvíce informovaní si lidé připadali v oblasti důchodů a zdravotnictví.

Témata:  zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.