Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nejsou spokojeni se zdravotnictvím

Zdravotnictví je po vysokém školství druhou oblastí, kde Češi vyjadřují spokojenost s jeho stavem a fungováním. Zároveň ale celých 59 procent lidí je se zdravotnictvím spíše či velmi nespokojených, ukázal pondělní průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S vysokým školstvím je spokojeno 43 procent lidí, se zdravotnictvím 40 procent.

Ještě výraznější nespokojenost než u zdravotnictví se objevuje v oblasti sociálních dávek (76 procent nespokojených), důchodového systému (72 procent nespokojených) a daní (69 procent nespokojených). Za posledních pět let vzrostla nespokojenost s výjimkou zdravotnictví u všech hodnocených oblastí. Nejvíce pak u sociálních dávek - o 19 procent, dále u důchodového systému - o 15 procent a u daňového systému - o 11 procent. Provedení zásadních reforem je podle většiny Čechů žádoucí v oblasti sociálních dávek, důchodového systému i zdravotnictví a daňového systému. Reformu vysokého školství pak za potřebnou považuje 35 procent občanů. Průzkum také ukázal, že ve společnosti převládá počet lidí, kteří si připadali jen poměrně málo či vůbec obeznámeni s probíhajícími reformami. Nejvíce informovaní si lidé připadali v oblasti důchodů a zdravotnictví.

Témata:  zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.