Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nejsou spokojeni se zdravotnictvím

Zdravotnictví je po vysokém školství druhou oblastí, kde Češi vyjadřují spokojenost s jeho stavem a fungováním. Zároveň ale celých 59 procent lidí je se zdravotnictvím spíše či velmi nespokojených, ukázal pondělní průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S vysokým školstvím je spokojeno 43 procent lidí, se zdravotnictvím 40 procent.

Ještě výraznější nespokojenost než u zdravotnictví se objevuje v oblasti sociálních dávek (76 procent nespokojených), důchodového systému (72 procent nespokojených) a daní (69 procent nespokojených). Za posledních pět let vzrostla nespokojenost s výjimkou zdravotnictví u všech hodnocených oblastí. Nejvíce pak u sociálních dávek - o 19 procent, dále u důchodového systému - o 15 procent a u daňového systému - o 11 procent. Provedení zásadních reforem je podle většiny Čechů žádoucí v oblasti sociálních dávek, důchodového systému i zdravotnictví a daňového systému. Reformu vysokého školství pak za potřebnou považuje 35 procent občanů. Průzkum také ukázal, že ve společnosti převládá počet lidí, kteří si připadali jen poměrně málo či vůbec obeznámeni s probíhajícími reformami. Nejvíce informovaní si lidé připadali v oblasti důchodů a zdravotnictví.

Témata:  zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.