Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nejsou spokojeni se zdravotnictvím

Zdravotnictví je po vysokém školství druhou oblastí, kde Češi vyjadřují spokojenost s jeho stavem a fungováním. Zároveň ale celých 59 procent lidí je se zdravotnictvím spíše či velmi nespokojených, ukázal pondělní průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S vysokým školstvím je spokojeno 43 procent lidí, se zdravotnictvím 40 procent.

Ještě výraznější nespokojenost než u zdravotnictví se objevuje v oblasti sociálních dávek (76 procent nespokojených), důchodového systému (72 procent nespokojených) a daní (69 procent nespokojených). Za posledních pět let vzrostla nespokojenost s výjimkou zdravotnictví u všech hodnocených oblastí. Nejvíce pak u sociálních dávek - o 19 procent, dále u důchodového systému - o 15 procent a u daňového systému - o 11 procent. Provedení zásadních reforem je podle většiny Čechů žádoucí v oblasti sociálních dávek, důchodového systému i zdravotnictví a daňového systému. Reformu vysokého školství pak za potřebnou považuje 35 procent občanů. Průzkum také ukázal, že ve společnosti převládá počet lidí, kteří si připadali jen poměrně málo či vůbec obeznámeni s probíhajícími reformami. Nejvíce informovaní si lidé připadali v oblasti důchodů a zdravotnictví.

Témata:  zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

29. května 2026 13:01

Temu dostalo pokutu 200 milionů eur. EU tvrdě udeřila kvůli nebezpečnému zboží

Evropská komise uložila online tržišti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za porušení Nařízení o digitálních službách. Platforma podle Komise dostatečně nevyhodnotila rizika spojená s prodejem nelegálních výrobků a s možnými dopady na spotřebitele v Evropské unii. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.