Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejčastější příjmení u dětí narozených v roce 2014

Děti, ilustrační fotografie
Děti, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Každý zná nějakého Nováka, v Česku jich je i nejvíce. Ale bylo to i nejčastější jméno u dětí narozených v roce 2014? Podívejte se na náš přehled.

Novák a Nováková. To byly nejčastější příjmení u dětí v roce 2014. Novákovi tak znovu triumfovali v pomyslném žebříčku a upevnili tak i celkové pořadí. To naprosto suverénně vedou. Nováků je totiž v Česku o 17 tisíc víc než druhých Svobodových (Svoboda a Svobodová).

Do top 10 nejčastějších příjmení u dětí narozených v roce 2014 se dostali ještě Novotní (Novotný a Novotná), Svobodovi (Svoboda a Svobodová), Dvořákovi (Dvořák a Dvořáková), Černí (Černý a Černá), Procházkovi (Procházka a Procházková), Kučerovi (Kučera a Kučerová), Veselí (Veselý a Veselá), Markovi (Marek a Marková) a Horákovi (Horák a Horáková).

Nejčastější příjmení dětí narozených v roce 2014

Novák a Nováková / 649Novotný a Novotná / 489Svoboda a Svobodová / 481Dvořák a Dvořáková / 458Černý a Černá / 335Procházka a Procházková / 319Kučera a Kučerová / 305Veselý a Veselá / 271Marek a Marková / 228Horák a Horáková / 217

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Zajímavostí je, že loni se například nikdo nenarodil se jménem Jarolím, Fialková či Nykl, což jsou v Česku poměrně bohatě zastoupená jména.

Témata:  porodnost děti

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.