Díky krizi firmy snáze odhalí podvody

Důvodem nárůstu však podle většiny respondentů byla spíše větší pozornost věnovaná řízení rizika podvodného jednání než nárůst reálně páchaných podvodů.

„Podvodná jednání mají obecně tendenci vyplouvat na povrch v období recese spíše než v dobách růstu,“ informoval Maroš Holodňák z oddělení Forenzních služeb společnosti KPMG Česká republika. Jeho slova potvrzují výsledky průzkumu, kdy téměř polovina respondentů ve střední a východní Evropě (48 procent) uvedla, že právě ekonomická krize je motivovala investovat nemalé částky do posílení vnitřních kontrolních mechanismů.

O něco méně dotazovaných společností (43 procent) je pak přesvědčeno, že bude v průběhu příštích dvou let řízení rizika podvodu nadále posilovat.

Povaha investic se u jednotlivých respondentů liší, k nejčastěji uváděným oblastem nicméně patří zefektivnění účinnosti současných kontrolních mechanismů (60 procent) či koncentrovanější zaměření na prevenci podvodné činnosti (58 procent).
 
V České republice investovalo do zlepšení účinnosti stávajících kontrolních mechanismů za účelem řízení rizika podvodné činnosti jen 44 procent respondentů, což je méně než průměr za celou střední a východní Evropu.
 
Nárůst odhalených podvodů se většinou týká „standardních“ typů podvodné činnosti, s níž se lze v komerčním prostředí setkat. Jde například o postranní dohody s obchodními partnery, podvodné výplaty prostředků a zneužití motivačních systémů v oblasti prodeje. K nejčastěji odhaleným případům podvodné činnosti patří podle 45 procent dotázaných krádež nebo únik citlivých informací. V České republice tuto formu podvodu zaznamenaly dokonce tři čtvrtiny respondentů:

„V době ztížených hospodářských podmínek mají firemní informace pro další hráče na trhu logicky o poznání větší hodnotu. V mnoha organizacích navíc pracuje vinou restrukturalizací řada nespokojených zaměstnanců, kteří se rádi příležitosti pomoci konkurenci chopí,“ vysvětlil Holodňák.
 
Na nárůst odhalených případů podvodné činnosti dotazované firmy vždy reagovaly konkrétním opatřením. Všechny provedly interní šetření, přičemž mnohé rovněž podnikly kroky k lepšímu řízení rizika podvodné činnosti (86 procent), přijaly disciplinární opatření vůči příslušným zaměstnancům (77 procent), případně vyhodnotily vzniklé ztráty (77 procent). Podvody organizace většinou řešily i formálními právními kroky (59 procent), řada jich (41 procent) také využila služeb externích poradců. Kroky se nicméně lišily v jednotlivých zemích, přičemž v České republice byla reakce na nárůst odhalených podvodů poměrně slabá. Pouhá polovina firem, které se setkaly s nárůstem podvodné činnosti, podnikla jakákoliv opatření nad rámec vyšetření případu.