Komentář: Studium MBA již není výsadou top manažerů, až 40 % studentů tvoří nižší manažeři

Zájem o profesní vzdělávání dospělých za posledních pět let významně vzrostl. Zaměstnavatelé častěji upřednostňují profesní vzdělání zaměřené na prohloubení praktických zkušeností, díky kterému jsou pracovníci schopni lépe řešit konkrétní problémy v rámci firmy. Ačkoliv je studium MBA stále nejvíce rozšířené u vyšších manažerů a vedoucích pracovníků, zvyšující se zájem o studium lze v současnosti registrovat také u pracovníků ve středním a nižším managementu. Před deseti lety tvořili top manažeři 90 % studentů MBA, přičemž zbylých 10 % představovali manažeři z nižšího a středního managementu. Dnes se však poměry postupně vyrovnávají. Zatímco top manažeři jsou mezi studenty zastoupeni pouze v 60 %, nižší a střední manažeři již dokonce ve 40 %.

Podniky si totiž stále více uvědomují vliv středního a nižšího managementu na výkon a výsledky společnosti. Ten je klíčový nejen pro zachování a posílení konkurenceschopnosti firmy na trhu daného odvětví, ale i z hlediska reputace zaměstnavatele na trhu práce. Právě hlavní oblastí ke zlepšení výkonu středního managementu jsou praktické manažerské kompetence. Přestože je střední management tvořen především z expertů na danou problematiku, ne každý odborník musí být nutně dobrý manažer. Proto je důležité rozvíjet střední a nižší management zejména v situačním řízení, motivaci lidí a efektivní komunikaci.

O studium je zájem i v menších městech, z řad vysokoškoláků s titulem

Co se týče poptávky v rámci území České republiky, pak je o studium MBA dlouhodobě největší zájem ve středočeském kraji a velkých městech, v čele s Prahou, Brnem, Olomoucí a Ostravou. V dnešní době však nově narůstá zájem o profesně vzdělávací studium také v menších městech. Na profesním vzdělání se dnes nejvíce podílejí jedinci, kteří již kvalitní formální vzdělání získali a většinou také zastávají dobré pracovní postavení. Zájem o studium MBA se navíc zvyšuje také u uchazečů, kteří nemají vysokoškolské vzdělání, nebo dosáhli vysokoškolského vzdělání v bakalářském stupni. Nutnost předešlého vysokoškolského vzdělání je tak nahrazena praxí, která je u většiny MBA škol stanovena zhruba na 5 let. V případě, že lidé mají dostatečnou praxi, mohou studium MBA absolvovat i bez dřívějšího získání akademického či vědeckého titulu. Tito uchazeči si velmi dobře uvědomují potřebu kvalitního vzdělání pro další kariérní postup nebo rozvoj vlastní firmy.

Titul MBA se stává nezbytností

Profesně vzdělávací studium se v současnosti zaměřuje nejen na prohloubení znalostí, ale především na rozvoj praktických zkušeností. Studium MBA je v dnešní moderní době již bráno jako standard u vysoce postavených manažerů, neboť poskytuje komplexní a strategický pohled na řízení firmy jako celku, bez kterého se každý manažer při své práci neobejde. Přestože se v Česku stále setkáváme s názorem, že studium MBA není ke zvýšení pracovní kvalifikace nutné, zkušenosti dokládají opak.

Vzhledem k odlišné povaze studia, která je v porovnání s klasickým vysokoškolským vzděláním orientována zejména na praxi, poskytuje nadstavbové znalosti v souladu s nejnovějšími trendy. Podle výzkumu společnosti Insight, který se zaměřil na uplatnění absolventů studia MBA v praxi, získávají absolventi možnost lepšího pracovního uplatnění a vyššího platu. Ihned po ukončení studia a získání titulu MBA se absolventům zvýšil plat v průměru o 15 %, dalších 5 let po absolvování programu se plat zvýšil dokonce až o 40 %.

Autor komentáře: Ivo Ducheček, ředitel společnosti Business Institut, největší MBA školy v České republice

Témata:  manažeři