Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babišovy redakce se za rok změnily k nepoznání

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Totálně překopané. Tak lze označit nejen vedení, ale i redakce Babišových deníků Lidové noviny a MF Dnes. Server Hlídací pes přinesl seznam těch, kdo za rok, kdy noviny vlastní Babiš, opustili redakci.

V červnu loňského roku získal pod svá křídla miliardový holding Agrofert vydavatelství Mafra, které je největší v České republice. Babiš tím získal velký vliv na mediální scénu, což se mu jako politikovi hodí. Sám ale tvrdí, že do obsahu ani personálních záležitostí zasahovat nebude.

On možná ne, ale i tak došly redakce obou deníků velkých obměn. V LN i MF Dnes nezůstali původní šéfredaktoři. Čásenský podal výpověď, Balšínek odešel po dohodě. Právě Balšínek stojí za projektem serveru Echo24, kde se sdružilo hned několik bývalých novinářů od Babiše. Odešla také velká část zástupců šéfredaktora a vedoucích redakcí.

Celkem tak z MF Dnes odešlo 13 lidí, z LN ještě o tři více.

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.