Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Novodobá zlatá horečka: Cena zlata trhá jeden rekord za druhým

Spotová cena zlata během čtvrtečního obchodování vzrostla na 1825, 99 dolaru (31 042 Kč) za trojskou unci a vytvořila nový rekord. Informovala o tom agentura Reuters.

Během uplynulých dvou týdnů cena zlata přidala devět procent, což je nejsilnější dvoutýdenní nárůst od poloviny února 2009. Růst zaznamenalo i stříbro, které se dostalo na 40,50 dolaru (689 Kč) za unci.

Investoři se k zlatu uchylují jako k bezpečné investici, podobně jako žlutý kov je na tom i švýcarský frank, který v tomto týdnu výrazně posiluje a dělá vrásky tamní centrální bance.

Na tomto vývoji se nejvíce podepsaly pokračující obavy z dluhové krize v eurozóně, které z pohledu mnoha analytiků chybí jasné řešení aktuálních problémů. Výsledky setkání mezi francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou trhy příliš nenadchly.

„Jsem jedním z těch lidí, kteří si myslí, že zlato dosáhne ceny dva tisíce dolarů za unci. Důvody se nemění, je to nedostatek důvěry ve všechno ostatní,“ vysvětlil vedoucí oddělení prodeje kovů Peter Hillyard ze společnosti ANZ.

Témata:  zlato

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.