Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Půl miliardy pro vědce, kteří se vrátí. To slibuje český stát

Ministerstvo školství v září spustí nový projekt s názvem Návrat. Pomocí něj chce nalákat zpět úspěšné české výzkumníky, kteří se usídlili v zahraničí. Ve čtvrtečním vydání o tom informují Hospodářské noviny (HN).

Projekt potrvá do roku 2019 a jeho celkový rozpočet je 465 milionů korun. Peníze budou určeny nejen na platy navrátivších se vědců, ale například i na přístrojové a laboratorní vybavení. O peníze mohou žádat vědecká pracoviště a vysoké školy, které plánují některého z českých expatriotů zaměstnat. Aby jim ministerstvo dotaci přidělilo, musí do žádosti popsat vědecký projekt a tým, v kterém bude badatel zařazen. "Výzkumná organizace musí v návrhu uvést jmenovitě osobu, kterou chce ze zahraničí přitáhnout," doplňuje mluvčí ministerstva školství Kateřina Savičová. Ministerstvo očekává, že v prvním roce se projektu podaří přilákat 15 vědců a v dalších dvou letech postupně dalších 16. Vzniklo by tak 31 nových výzkumných týmů, kde by pracoval Čech s dlouhodobou zkušeností ze zahraničí. Projekt Návrat bude celý hrazen ze státního rozpočtu. Pokud by totiž šlo o dotaci z EU, mohla by o peníze podle unijních pravidel žádat pražská pracoviště. Souběžně s ministerským projektem plánuje lákat české vědce z ciziny i Jihomoravský kraj, a to za 117 milionů.

Témata:  ekonomika,  věda

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

2. října 2026 14:32

Zemědělci dostanou na dotacích 75 procent předem. Výplata začne v říjnu

Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.