Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Půl miliardy pro vědce, kteří se vrátí. To slibuje český stát

Ministerstvo školství v září spustí nový projekt s názvem Návrat. Pomocí něj chce nalákat zpět úspěšné české výzkumníky, kteří se usídlili v zahraničí. Ve čtvrtečním vydání o tom informují Hospodářské noviny (HN).

Projekt potrvá do roku 2019 a jeho celkový rozpočet je 465 milionů korun. Peníze budou určeny nejen na platy navrátivších se vědců, ale například i na přístrojové a laboratorní vybavení. O peníze mohou žádat vědecká pracoviště a vysoké školy, které plánují některého z českých expatriotů zaměstnat. Aby jim ministerstvo dotaci přidělilo, musí do žádosti popsat vědecký projekt a tým, v kterém bude badatel zařazen. "Výzkumná organizace musí v návrhu uvést jmenovitě osobu, kterou chce ze zahraničí přitáhnout," doplňuje mluvčí ministerstva školství Kateřina Savičová. Ministerstvo očekává, že v prvním roce se projektu podaří přilákat 15 vědců a v dalších dvou letech postupně dalších 16. Vzniklo by tak 31 nových výzkumných týmů, kde by pracoval Čech s dlouhodobou zkušeností ze zahraničí. Projekt Návrat bude celý hrazen ze státního rozpočtu. Pokud by totiž šlo o dotaci z EU, mohla by o peníze podle unijních pravidel žádat pražská pracoviště. Souběžně s ministerským projektem plánuje lákat české vědce z ciziny i Jihomoravský kraj, a to za 117 milionů.

Témata:  ekonomika věda

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.