Města a obce požadují víc peněz z evropských fondů

Celkem má Česká republika na programovací období 2014 - 2020 z Evropské unie dostat cca 550 miliard korun. Důležité přitom je, aby peníze šly skutečně tam, kde jsou potřeba.

„Za naprosto zásadní považuji, aby byl dostatek evropských finančních prostředků i na tzv. individuální projekty. Ne všechna témata a také ne všechna města a obce budou moci využít integrované nástroje“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Musíme přitom myslet také na potřeby menších aglomerací a venkova, které jsou často specifické, a není zde příliš účelné využívat mechanismy vhodné pro velká města. Menší měřítko projektu s sebou nese různou personální náročnost, jiný způsob organizace práce či požadavky na dodavatele.“

Svaz se snaží ve prospěch územního rozvoje České republiky maximálně využít prostor, který dává přísná a složitá legislativa Evropské unie. Aby města a obce všech velikostí mohly s pomocí dotačních peněz alespoň trochu zlepšit svá území a kvalitu života, chce Svaz měst a obcí ČR nastavit v rámci územní dimenze poměr mezi integrovanými přístupy a individuálními projekty 1:3.

Kromě toho se předsednictvo Svazu na svém posledním jednání minulý pátek shodlo, že i finanční prostředky na individuální projekty mají respektovat různou velikost měst a obcí. A to následujícím způsobem:    

Malá sídla na venkově -  formou integrovaných přístupů (CLLD) by mělo jít až 15 miliard korun, na individuální projekty pak 20 miliard korun, Metropolitní oblasti a menší aglomerace - formou integrovaných přístupů (ITI a IPRÚ) by mělo jít 80 miliard korun, dalších 135 miliard korun pak přes individuální projekty. Zde jsou zahrnuta i střední sídla do velikosti 50 tisíc obyvatel, která budou pravděpodobně čerpat pouze formou individuální projektů.

(Pozn.: Částku vždy tvoří všechny pravděpodobné požadavky a potřeby krajů, měst a obcí, hospodářských a sociálních partnerů atd., tedy všech subjektů, které se podílejí na územním rozvoji.)

Podle Svazu je nutné, aby byl systém evropských dotací v programovacím období 2014+ co nejjednodušší bez zbytečných mezičlánků a neopakovaly se chyby z minulosti. Zásadní přitom je přímý vztah mezi žadatelem a řídícím orgánem operačního programu, vycházející z odborného výběru projektů. Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jan Mareš upřesňuje: „Navrhujeme také, aby vznikla Stálá konference územních aktérů na regionální úrovni. Měla by pomoci zajistit efektivní komunikaci, usnadnit výměnu informací mezi všemi územními partnery, tedy kraji, městy, obcemi a dalšími hospodářskými a sociálními subjekty, stát se místem slaďování jednotlivých investičních záměrů a také být iniciátorem, který bude řídicím orgánům doporučovat vyhlašování výzev.“

Postoj Svazu je kompromisním návrhem, který vychází z intenzivních debat napříč jednotlivými komorami. Jak říká Jana Vildumetzová, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: „Vše vychází ze snahy Svazu efektivně čerpat evropské dotace a zkušeností jeho členů s projekty, které skutečně pomohly lidem.“