Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Města a obce požadují víc peněz z evropských fondů

Města a obce požadují víc peněz z evropských fondů

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Na tzv. územní dimenzi by z Evropské unie v novém programovacím období mělo jít 250 miliard korun. Prosazuje to Svaz měst a obcí ČR. Finanční prostředky, které mají v příštím programovacím období pomoci mimo jiné řešit potřeby měst a obcí, chce Svaz tedy o padesát miliard korun navýšit.

Celkem má Česká republika na programovací období 2014 - 2020 z Evropské unie dostat cca 550 miliard korun. Důležité přitom je, aby peníze šly skutečně tam, kde jsou potřeba.

„Za naprosto zásadní považuji, aby byl dostatek evropských finančních prostředků i na tzv. individuální projekty. Ne všechna témata a také ne všechna města a obce budou moci využít integrované nástroje“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Musíme přitom myslet také na potřeby menších aglomerací a venkova, které jsou často specifické, a není zde příliš účelné využívat mechanismy vhodné pro velká města. Menší měřítko projektu s sebou nese různou personální náročnost, jiný způsob organizace práce či požadavky na dodavatele.“

Svaz se snaží ve prospěch územního rozvoje České republiky maximálně využít prostor, který dává přísná a složitá legislativa Evropské unie. Aby města a obce všech velikostí mohly s pomocí dotačních peněz alespoň trochu zlepšit svá území a kvalitu života, chce Svaz měst a obcí ČR nastavit v rámci územní dimenze poměr mezi integrovanými přístupy a individuálními projekty 1:3.

Kromě toho se předsednictvo Svazu na svém posledním jednání minulý pátek shodlo, že i finanční prostředky na individuální projekty mají respektovat různou velikost měst a obcí. A to následujícím způsobem:     Malá sídla na venkově -  formou integrovaných přístupů (CLLD) by mělo jít až 15 miliard korun, na individuální projekty pak 20 miliard korun, Metropolitní oblasti a menší aglomerace - formou integrovaných přístupů (ITI a IPRÚ) by mělo jít 80 miliard korun, dalších 135 miliard korun pak přes individuální projekty. Zde jsou zahrnuta i střední sídla do velikosti 50 tisíc obyvatel, která budou pravděpodobně čerpat pouze formou individuální projektů.(Pozn.: Částku vždy tvoří všechny pravděpodobné požadavky a potřeby krajů, měst a obcí, hospodářských a sociálních partnerů atd., tedy všech subjektů, které se podílejí na územním rozvoji.)

Podle Svazu je nutné, aby byl systém evropských dotací v programovacím období 2014+ co nejjednodušší bez zbytečných mezičlánků a neopakovaly se chyby z minulosti. Zásadní přitom je přímý vztah mezi žadatelem a řídícím orgánem operačního programu, vycházející z odborného výběru projektů. Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jan Mareš upřesňuje: „Navrhujeme také, aby vznikla Stálá konference územních aktérů na regionální úrovni. Měla by pomoci zajistit efektivní komunikaci, usnadnit výměnu informací mezi všemi územními partnery, tedy kraji, městy, obcemi a dalšími hospodářskými a sociálními subjekty, stát se místem slaďování jednotlivých investičních záměrů a také být iniciátorem, který bude řídicím orgánům doporučovat vyhlašování výzev.“

Postoj Svazu je kompromisním návrhem, který vychází z intenzivních debat napříč jednotlivými komorami. Jak říká Jana Vildumetzová, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: „Vše vychází ze snahy Svazu efektivně čerpat evropské dotace a zkušeností jeho členů s projekty, které skutečně pomohly lidem.“

Témata:  fondy EU

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.