Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko proplatilo 308 miliard korun z EU

Česko proplatilo 308 miliard korun z EU

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Česká republika čerpala v roce 2011 ze strukturálních fondů Evropské unie podle plánu a nepřijde o žádné peníze s uzávěrkou do loňského prosince, koneční příjemci si dosud rozebrali 308 miliard korun z nabídky 798 miliard. Uvedlo to pondělní vydání deníku E15.

Tím se příjemci dostali na 38,6 procenta přídělu na léta 2007 až 2013. Loni přišly na jejich účty 103,4 miliardy, což byl meziroční nárůst o 51 procent. Vyplývá to z materiálu Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR), který bude zveřejněn v úterý.

„Ministerstvo pro místní rozvoj monitoruje nejen skutečné čerpání, ale pracuje také s výhledy, jak bude probíhat. Naše údaje se ukázaly jako spolehlivější ukazatel než katastrofická vyjádření některých politických expertů na evropské fondy,“ shrnul pro E15 ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, jehož rezort systém unijních dotací v tuzemsku řídí. Závěr MMR znamená, že všechny české operační programy – včetně těch, jejichž proplácení pozastavila kvůli nedostatkům loni na jaře Evropská komise – splnily k 31. prosinci 2011 pravidlo n+3, jež umožňuje pobírat peníze na daný rok ještě tři roky poté.

„Republika nepřišla o možnost využít přidělené prostředky z evropského rozpočtu,“ uvedl první náměstek MMR Daniel Braun. Důvodem bylo i to, že pozastavení pěti programů výplaty pro konečné příjemce neohrozilo, protože náklady na projekty dále hradily české úřady. Jednotlivé operační programy plnily limity čerpání různě. Největší nárůst v objemu schválených prostředků vykázal v roce 2011 Výzkum a vývoj pro inovace. V objemu následně proplacených peněz si polepšil o 600 procent. Nízké tempo loni zaznamenaly naopak Praha, regiony a Doprava, které ale začaly s reálným čerpáním mnohem dříve. Výzkum a vývoj pro inovace, stejně jako podobně „dohánějící“ programy Životní prostřední a Vzdělávání pro konkurenceschopnost jsou přes tyto dílčí úspěchy zařazeny do režimu zesíleného řízení rizik.

„V průběhu realizace se vyskytují nejrůznější rizika, která mohou ohrožovat plynulý chod programu. Dlouhodobě s nimi pracujeme a klademe důraz na jejich včasné zachycení a snižování jejich míry. Budeme připraveni navrhnout adekvátní opatření. Škála rizik může být široká od problémů s dostatečným tempem v čerpání přes personální stabilitu řídících orgánů až po absenci smysluplných dopadů,“ řekl náměstek ministra Braun. Menší dynamiku hlásí regionální operační programy, pražské programy a Doprava, které se pustily do čerpání evropských peněz hned zkraje současného finančního období a vykazují relativně vysoký objem proplacených prostředků. Součástí zítřejší zprávy ministerstva pro místní rozvoj bude také monitoring za poslední měsíc loňského roku. V něm dostalo souhlas dalších 539 projektů, na účtech konečných příjemců přibylo v prosinci 17,6 miliardy korun.

Témata:  fondy EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.