Komu by se chtělo myslet na povinnosti spojené s platbami zdravotního a sociálního pojištění, když člověk udělal maturitu nebo státnice. Zapomenout na tyto povinnosti se lidem, kteří studium ukončili, nevyplácí. Začíná jim totiž povinnost platit zdravotní a sociální pojištění, a pokud se nebudou starat, později je čeká nemilé překvapení v podobě vysokých penále a v krajním případě i exekuce.
Student střední, vyšší odborné či vysoké školy, který nedosáhl 26 let se, považuje za nezaopatřené dítě, takže zdravotní pojištění za něj platí stát, a to i v době prázdnin. V případě sociálního pojištění se doba studia nezapočítává do doby pojištění potřebné pro důchod, platby během studia nejsou povinné.
Změna ovšem nastane ve chvíli, kdy mladý člověk ukončil studium. Rozdíly jsou v případě středoškoláků a vysokoškoláků.
Za absolventy středních a vyšších odborných škol platí stát zdravotní pojištění ještě během letních prázdnin, tedy do konce srpna. Pokud si chce mladý člověk užít dlouhých prázdnin, nemusí se obávat a v ideálním případě nastoupí do zaměstnání 1. září. V tu chvíli veškeré povinnosti za měsíční platby na zdravotní a sociální pojištění přecházejí na zaměstnavatele.
Jestliže se mladý člověk rozhodne pro podnikání a vyřídí si živnostenský list, může také začít až k 1. září. Za tento měsíc si pak zaplatí zdravotní pojištění i zálohy na sociální pojištění. Nejnižší částka byla pro letošní rok stanovená na 1812 korun.
Pro absolventy vysokých škol v principu platí to samé, ale musejí si dát pozor na termíny. Bývalým vysokoškolákům totiž stát platí zdravotní pojištění jen následující měsíc po ukončení studia. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonaná závěrečná státní zkouška. Pozor, rozhodně to není den promoce!
Pokud absolventi středních i vysokých škol nenaleznou zaměstnání, mohou se zaevidovat na úřadě práce, evidence je dobrovolná. Vzhledem k tomu, že se doba studia nepočítá do účasti na důchodovém pojištění, nedostanou podporu v nezaměstnanosti. Nemusejí si ovšem sami platit zdravotní pojištění.
Pravidla mají své výjimky a to platí i v případě poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. Jestliže student v posledních dvou letech při studiu pracoval, například na poloviční úvazek, alespoň jeden rok, měl na tuto práci pracovní smlouvu a vydělal si u jednoho zaměstnavatele více než 10 tisíc korun měsíčně, zaměstnavatel za něj odváděl zdravotní a sociální platby, v tom případě student podporu dostane.
Její výše je v prvních dvou měsících 65 procent průměrného čistého měsíčního výdělku, další dva měsíce 50 procent a zbývající jeden měsíc pak 45 procent.
Témata: pojišťovny
Související
18. září 2024 10:24
14. srpna 2024 12:37
28. února 2024 10:54
16. listopadu 2023 10:13
2. listopadu 2023 10:51
19. října 2023 9:52
