Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé, kteří se kvůli povodni nedostanou do práce, mají nárok na volno

Lidé, kteří se kvůli povodni nedostanou do práce, mají nárok na volno

Foto: Robert Pavelka, MoneyMAG.cz

Povodeň často znamená, že se lidé nedostanou do práce. Dochází k přerušení dopravního provozu, je třeba uklidit následky velké vody a vyřídit si osobní věci, které souvisejí s poškozením majetku - například musí jednat s pojišťovnou. Na tyto situace pamatuje zákon. Chrání zaměstnance i zaměstnavatele.

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová říká: „Průběžně monitorujeme a pečlivě vyhodnocujeme aktuální situaci. Chceme na ni operativně reagovat. Kvůli stoupající vodě se dnes ráno musel evakuovat Úřad práce v Kralupech nad Vltavou. Vše se děje ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému." Ministryně přitom zdůrazňuje, že situace na jednotlivých pracovištích neohrožuje výplatu dávek. Vyplácejí se běžným způsobem, připravena jsou i krizová řešení v případě, kdy by například nešel elektrický proud. Klienti, kteří spadají pod kralupský úřad práce, se mohou obracet na kontaktní pracoviště v Mělníce – telefonní číslo na spojovatelku je 950 135 111.

Odstraňování následků povodní

Odstraňování následků povodní na vlastním majetku znamená pro zaměstnance překážku v práci. Nastat mohou dvě situace:

Zaměstnanec odstraňuje následky povodní a činí tak pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek – v takovém případě jde o důležitou osobní překážku v práci, kdy zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popř. může poskytnout také náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnanec se rovněž může se zaměstnavatelem dohodnout, že si zmeškanou pracovní dobu napracuje.

Zaměstnanec odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody apod.) – v takovém případě se jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, tedy o výkon občanských povinností. Zaměstnanec má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele nárok ze zákona automaticky není, nicméně nic nebrání tomu, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli jinak, nebo to jinak stanovil vnitřní předpis.

Při povodních se může také stát, že zaměstnanec pomáhá někomu jinému (člověku či organizaci) a tato činnost mu zasahuje do pracovní doby. V takovém případě má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Je však bez náhrady mzdy nebo platu, nedohodne-li se zaměstnavatel a zaměstnanec jinak nebo pokud to jinak nestanovuje vnitřní předpis.

Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy nebo platu. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec zmeškanou pracovní dobu napracuje.

Přerušení práce ve firmě

Pokud povodeň postihne zaměstnavatele a musí proto přerušit práci, je nezbytně nutné, aby se pokusil zaměstnance převést na práci jinou. Může tak učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Pokud firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci kvůli pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

Jestliže se člověk nemůže dostat do práce, protože došlo k přerušení dopravního provozu, poskytne mu zaměstnavatel volno bez náhrady mzdy.

Témata:  Povodně 06/2013

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 11:05

Od ledna pojišťovny zaplatí 112 nových zdravotních výkonů. Pacientům se otevřou modernější možnosti léčby

Modernější léčba rakoviny, přesnější diagnostika plicních nádorů, šetrnější zákroky při děložních myomech nebo lepší ochrana nejmenších dětí. To jsou některé z novinek, které od 1. ledna 2027 rozšíří zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví zařadí do seznamu 112 nových výkonů. Finanční dopad změn odhaduje na 627 až 644 milionů korun.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.