Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé, kteří se kvůli povodni nedostanou do práce, mají nárok na volno

Lidé, kteří se kvůli povodni nedostanou do práce, mají nárok na volno

Foto: Robert Pavelka, MoneyMAG.cz

Povodeň často znamená, že se lidé nedostanou do práce. Dochází k přerušení dopravního provozu, je třeba uklidit následky velké vody a vyřídit si osobní věci, které souvisejí s poškozením majetku - například musí jednat s pojišťovnou. Na tyto situace pamatuje zákon. Chrání zaměstnance i zaměstnavatele.

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová říká: „Průběžně monitorujeme a pečlivě vyhodnocujeme aktuální situaci. Chceme na ni operativně reagovat. Kvůli stoupající vodě se dnes ráno musel evakuovat Úřad práce v Kralupech nad Vltavou. Vše se děje ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému." Ministryně přitom zdůrazňuje, že situace na jednotlivých pracovištích neohrožuje výplatu dávek. Vyplácejí se běžným způsobem, připravena jsou i krizová řešení v případě, kdy by například nešel elektrický proud. Klienti, kteří spadají pod kralupský úřad práce, se mohou obracet na kontaktní pracoviště v Mělníce – telefonní číslo na spojovatelku je 950 135 111.

Odstraňování následků povodní

Odstraňování následků povodní na vlastním majetku znamená pro zaměstnance překážku v práci. Nastat mohou dvě situace:

Zaměstnanec odstraňuje následky povodní a činí tak pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek – v takovém případě jde o důležitou osobní překážku v práci, kdy zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popř. může poskytnout také náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnanec se rovněž může se zaměstnavatelem dohodnout, že si zmeškanou pracovní dobu napracuje.

Zaměstnanec odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody apod.) – v takovém případě se jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, tedy o výkon občanských povinností. Zaměstnanec má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele nárok ze zákona automaticky není, nicméně nic nebrání tomu, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli jinak, nebo to jinak stanovil vnitřní předpis.

Při povodních se může také stát, že zaměstnanec pomáhá někomu jinému (člověku či organizaci) a tato činnost mu zasahuje do pracovní doby. V takovém případě má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Je však bez náhrady mzdy nebo platu, nedohodne-li se zaměstnavatel a zaměstnanec jinak nebo pokud to jinak nestanovuje vnitřní předpis.

Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy nebo platu. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec zmeškanou pracovní dobu napracuje.

Přerušení práce ve firmě

Pokud povodeň postihne zaměstnavatele a musí proto přerušit práci, je nezbytně nutné, aby se pokusil zaměstnance převést na práci jinou. Může tak učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Pokud firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci kvůli pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

Jestliže se člověk nemůže dostat do práce, protože došlo k přerušení dopravního provozu, poskytne mu zaměstnavatel volno bez náhrady mzdy.

Témata:  Povodně 06/2013

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 9:38

Bloomberg: Češi opět nakupují ruský plyn, podrývají evropskou energetickou nezávislost

Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy