Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Elektřina příští rok zdraží až o sedm procent

Elektřina příští rok zdraží až o sedm procent

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

V příštím roce kromě zvýšení daně z přidané hodnoty zdraží téměř jistě i elektřina. Podle výpočtů deníku Mladá fronta Dnes i názorů energetických odborníků by to mohlo být mezi pěti a sedmi procenty.

V případě, že by zdražení zůstalo u spodní hranice, bude to pro domácnost žijící v bytě znamenat dalších padesát korun měsíčně navíc. Ten, kdo elektřinou topí a ohřívá vodu, by si však měsíčně mohl připlatit téměř dvě stovky, píše středeční vydání listu. Už nyní nakupují energetické firmy elektřinu na příští rok na burze o pět procent dráž než loni. A do koncové ceny navíc ještě promluví zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje, který všichni platíme v měsíčních vyúčtováních. Zdražování se tak Česko nevyhne. Další stokoruny z rodinných rozpočtů vezme od Nového roku vyšší daň z přidané hodnoty. Kvůli růstu jeho nižší sazby zaplatíme více za potraviny, dopravu, vodu či léky. Průměrnou rodinu to bude měsíčně stát asi o 300 korun víc než nyní.

V Poslanecké sněmovně také leží návrh na růst maximální částky, již mohou obce svým občanům účtovat za odvoz odpadu. Nyní je to 500 korun za osobu ročně, nově by to mohl být dvojnásobek.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.