Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Miliardář varuje: Brzy přijde ekonomická katastrofa

Miliardář varuje: Brzy přijde ekonomická katastrofa

Foto: Grafton

Texaský miliardář Ross Perot varuje před "ekonomickou rakovinou", která podle jeho názoru tiká ve Spojených státech. Podle bývalého prezidentského kandidáta je alarmující především nekontrolovaný nárůst státního dluhu. Americké hospodářství se tak nachází na pomyslném okraji útesu. Informuje server USA Today.

Perot v roce 1992 neúspěšně kandidoval na post amerického prezidenta. Ačkoliv neměl podporu ani jedné z velkých stran, demokratů a republikánů, získal úctyhodných 19% hlasů. Již tehdy ve své kampani varoval před nárůstem státního zadlužení. To přitom dosahovalo "pouhých" 4 bilionů dolarů. V dnešních dnech je čtyřnásobné.Miliardář se nyní nechal slyšet, že aktuální prezidentští kandidáti, současný prezident Barack Obama a jeho vyzyvatel Mitt Romney, nenabízí žádný plán, jak problém řešit. První prosazuje zvýšit zadlužení vyššími dotacemi do skomírající ekonomiky, druhý hodlá snížit daně a podvázat tak příjmy federální vlády. "Nacházíme se na pokraji útesu. Pokud problém nezačneme rychle řešit, naše děti a vnoučata čeká ekonomická katastrofa", říká Perot. Dodává, že na problém upozorňoval před 20 lety, ale nebyl brán vážně. Muž tak cítí jisté zadostiučinění, ačkoliv z něj údajně není šťastný. Otázkou zůstává, zda samotný Perot nabízí konstruktivní řešení. Ve své kampani například silně prosazoval obchodní protekcionismus.

Témata:  USA ekonomika

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.