Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Emisní povolenky už nebudou zadarmo! Začnou se prodávat na dražbách

Emisní povolenky už nebudou zadarmo! Začnou se prodávat na dražbách

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Emisní povolenky už nebudou zadarmo, Poslanecká sněmovna v závěrečném čtení schválila zákon, který upravuje obchodování s emisními povolenkami, ty se nově budou prodávat v dražbách. Pro návrh zvedlo ruku 103 poslanců z 159 přítomných.

Návrh zákona zapracovává právní předpisy Evropské unie v oblasti ochrany klimatu a upravuje podmínky v oblasti obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, zejména postupný přechod od přidělování bezplatných emisních povolenek k systému nákupu povolenek v dražbách. Dále upravuje podmínky vydávání povolení k emisím skleníkových plynů či podmínky zjišťování, vykazování a ověřování vykázaného množství emisí.Z návrhu vyplývá, že je nezbytné, aby některá ustanovení návrhu zákona nabyla účinnosti již v druhé polovině tohoto roku. Jedná se zejména o ustanovení upravující problematiku dražby povolenek a jmenování dražitele, prostřednictvím kterého bude Česká republika povolenky dražit. Evropská komise totiž plánuje určitý objem povolenek, na němž se bude podílet i Česká republika, vydražit již v průběhu roku 2012, a tudíž je nezbytné mít k dispozici právní úpravu, na jejímž základě se bude moci Česká republika aukcí účastnit."Jsem rád, že návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen a že novému programu na snižování energetické náročnosti budov, který bude financován právě z prodeje emisních povolenek, nestojí nic v cestě. Bez tohoto zákona by nemohl program, který plánujeme spustit v polovině příštího roku, vůbec vzniknout," řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Práce na přípravě programu jsou podle ministra v závěrečné fázi, veřejnost se s ním seznámí v horizontu několika týdnů.Evropská komise se v roce 2007 zavázala snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 minimálně o 20 procent ve srovnání s rokem 1990. Členské státy tak musí podle směrnice EU použít minimálně 50 procent výnosů z aukcí povolenek na konkrétní aktivity spojené se snižováním emisí skleníkových plynů a přizpůsobeními se negativním dopadům změně klimatu. Česká republika by mohla z aukcí povolenek v závislosti na ceně povolenky získat 40 až 120 miliard korun."Díky uplatnění systému emisního obchodování by mělo docházet ke snižování emisí především tam, kde je to nejlevnější z hlediska měrných nákladů na snížení jedné tuny oxidu uhličitého, čímž se snižují i celkové společenské náklady na snižování emisí, respektive dosažení určitého redukčního cíle," vysvětlili předkladatelé.Princip Evropského systému emisního obchodování (EU ETS) spočívá ve vytváření finančního stimulu ke snížení emisí tím, že podniky, které vypouštějí menší objem emisí oxidu uhličitého, než představuje množství přidělených emisních povolenek, mohou nevyužité povolenky prodat společnostem, které jich naopak mají nedostatek. Podnik, který by za daný kalendářní rok nevyřadil objem emisních povolenek odpovídající vyprodukovaným emisím, by byl nucen zaplatit pokutu ve výši 100 EUR za každou neodevzdanou povolenku.Zákon podle návrhu nabude účinnosti 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení, řešících právě prodej prostřednictvím aukcí, které by nabyly účinnosti dnem vyhlášení zákona.

Témata:  ekologie

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.