Čeští spotřebitelé o víkendu nakupovali boty a oblečení od výrobce Reebok za skvělé ceny. Radost z výhodného nákupu však může zkazit informace o stornování objednávky. Má spotřebitel právo požadovat dodání zboží za inzerovanou cenu, i když se jedná o chybu obchodníka?
Čeští spotřebitelé na webu www.reebok.eu zaznamenali nebývale nízké ceny. Nejednalo se přitom o 40% letní slevy, jak láká výrobce, ale o daleko zajímavější nabídku. E-shop, který obsluhuje zákazníky napříč Evropou, totiž při přepočtu na koruny zobrazoval stejnou hodnotu jako v případě ceny v eurech. Tenisky s cenou 80 euro si tak spotřebitelé objednali za 80 korun.
Kdy je uzavřena smlouva?
„Obecně platí, že doručením objednávky obchodníkovi je kupní smlouva platně uzavřena a nelze ji jednostranně měnit. Prezentace zboží na e-shopu je totiž z pohledu zákona nabídkou a odeslaná objednávka spotřebitele její akceptací. To samo o sobě stačí k uzavření kupní smlouvy,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Obchodníci si tento zákonem předvídaný mechanismus upravují k obrazu svému, když si v obchodních podmínkách vyhradí, že smlouva je uzavřena až v okamžiku potvrzení objednávky, nebo dokonce expedice zboží. Takové ujednání je z našeho pohledu pro spotřebitele překvapivé, a proto se k němu nepřihlíží. Nicméně vždy záleží na okolnostech konkrétního případu.
Pravda, nebo fikce?
Uvedené ovšem platí za předpokladu, že spotřebitelé smlouvu uzavřeli v dobré víře, že sleva mohla být skutečná, tedy že se nejedná o zjevnou chybu na straně obchodníka. Situace, kdy cena na webu v korunách odpovídá ceně v eurech, nasvědčuje tomu, že se o chybu skutečně jedná. I v tomto ohledu bude záležet na okolnostech případu. V očividných případech technické či jiné chyby má pak obchodník právo zboží za chybně uvedenou cenu nedodat. Na druhou stranu, dokud podnikatel relevantními argumenty nerozporuje existenci kupní smlouvy, lze od něj plnění (dodání zboží) očekávat.
Čtěte také
Povinnosti prodejce
Podnikatelé jsou povinni uvádět na svých stránkách konečnou cenu zboží včetně všech daní a poplatků. Pokud podnikatel tuto svoji povinnost neplní řádně, hrozí mu postih ve formě sankce za přestupek. V daném případě společnosti trvalo poměrně dlouho, než na daný problém zareagovala, a tím ponechávala zákazníky v očekávání, že nákup proběhl v pořádku. Přetrvávající stav ovlivněný technickou chybou a neschopnost společnosti jej řešit by pak mohly přerůst v podezření ze spáchání klamavé obchodní praktiky. Klamavé obchodní praktiky jsou takové praktiky, které obsahují například nesprávnou informaci (v tomto případě cenu), jež mají vliv na ekonomické chování spotřebitele (rozhodnutí ohledně koupě), které by jinak neučinil. Za porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik může hrozit podnikateli pokuta až do výše 5 milionů korun.
Kdo s čím zachází, tím také schází
„Obchodníci by si současně měli přiznat, že svým častým přeháněním a snahou zaujmout bombastickými slevami posouvají hranici obecného povědomí o tom, co může být skutečná sleva a co je zjevná chyba. Vlna kritických ohlasů ze strany zákazníků je pak v případě odmítnutí plnění v řadě případů odůvodnitelná,“ uzavírá ředitelka dTestu Hekšová.
