Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny benzinu opět rostly, nafta stagnovala

Ceny benzinu opět rostly, nafta stagnovala

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V uplynulém týdnu pokračovalo v Česku zvyšování cen benzinu, který zdražil o 38 haléřů na 38,50 koruny, proti tomu cena nafty stagnovala na úrovni 37,18 koruny za litr. Za zdražováním stojí zvyšování průměrných cen benzinu na burze v Rotterdamu, vyplývá to z pondělních statistik společnosti CCS.

"Aktuálně se situace v Rotterdamu proti předchozímu týdnu otočila. Průměrná cena benzínu mírně poklesla, nafta naopak vzrostla," upozornil analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.

Také cena ropy Brent v průběhu minulého týdne zamířila vzhůru a vyšplhala se na čtyřměsíční maximum. Podporou byla především intervence Fedu, který představil třetí kolo kvantitativního uvolňování. Dále vzrůstající napětí a násilnosti na Blízkém východě a na severu Afriky. Trhy však zůstávají dobře zásobeny.

Nejdůležitější událostí pro české motoristy však podle Čermáka byla situace na měnových trzích, kde koruna prudce posílila. "Díky tomu by se čeští motoristé měli dočkat v průběhu následujících dnů po delší době poklesu cen pohonných hmot, který by se mohl pohybovat až v řádu desetihaléřů," zakončil analytik.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.