Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České PLATY jako v Německu? Ekonomové řekli kdy

České PLATY jako v Německu? Ekonomové řekli kdy

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Myslíte si, že jste v práci nedocenění? Máte pravdu. V Německu by Vás čekala za stejnou práci odměna o stovky procent více. Informuje Blesk.cz.

Důvodem je podle odborníků podíl vlastního kapitálu ve velkých firmách. Naprostá většina patří zahraničním společnostem, které mají v důsledku hlavní slovo při nastavení platové hranice. Vyspělé země takové „potíže“ řešit nemusí a jejich životní úroveň je podstatně vyšší. Dalším kamenem úrazu je neochota většiny Čechů dojíždět za práci nebo dokonce vycestovat za výdělkem do zahraničí. Jen pro srovnání lze uvést příklad pozici vedoucí úseku prodejny. Rozdíl je o celých 372 procent. Naopak personalisté z obou zemí si můžou podat „skoro“ ruce. Propast mezi nimi je jen 28 procent.

Doženeme Německo?

Podle děkana Národohospodářské fakulty VŠE, Miroslava Ševčíka, bychom Němce mohli dohnat za 15 až 20 let. „Pokud si Němci nechají euro, tak je budeme dohánět rychleji, než když se vrátí ke své marce“ tvrdí ekonom. Růst či pokles úrovně českých platů je dán konvergencí. „Donedávna rostly české platy rychleji než německé. Bohužel v posledních třech letech se konvergence zastavila“ doplňuje Markéta Šichtařová. Němce bychom měli podle analytičky Next Finance dohnat v roce 2030 nebo 2035.

Témata:  platy / mzdy

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.