Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České PLATY jako v Německu? Ekonomové řekli kdy

České PLATY jako v Německu? Ekonomové řekli kdy

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Myslíte si, že jste v práci nedocenění? Máte pravdu. V Německu by Vás čekala za stejnou práci odměna o stovky procent více. Informuje Blesk.cz.

Důvodem je podle odborníků podíl vlastního kapitálu ve velkých firmách. Naprostá většina patří zahraničním společnostem, které mají v důsledku hlavní slovo při nastavení platové hranice. Vyspělé země takové „potíže“ řešit nemusí a jejich životní úroveň je podstatně vyšší. Dalším kamenem úrazu je neochota většiny Čechů dojíždět za práci nebo dokonce vycestovat za výdělkem do zahraničí. Jen pro srovnání lze uvést příklad pozici vedoucí úseku prodejny. Rozdíl je o celých 372 procent. Naopak personalisté z obou zemí si můžou podat „skoro“ ruce. Propast mezi nimi je jen 28 procent.

Doženeme Německo?

Podle děkana Národohospodářské fakulty VŠE, Miroslava Ševčíka, bychom Němce mohli dohnat za 15 až 20 let. „Pokud si Němci nechají euro, tak je budeme dohánět rychleji, než když se vrátí ke své marce“ tvrdí ekonom. Růst či pokles úrovně českých platů je dán konvergencí. „Donedávna rostly české platy rychleji než německé. Bohužel v posledních třech letech se konvergence zastavila“ doplňuje Markéta Šichtařová. Němce bychom měli podle analytičky Next Finance dohnat v roce 2030 nebo 2035.

Témata:  platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.