Nejrychleji rostou výdělky nejlépe placeným zaměstnancům. Ve čtvrtek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ), podle jeho informací je medián, tedy mzda zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, téměř o čtyři tisíce korun nižší než průměrná mzda.
Stále širší diferenciace mezd se podle ČSÚ projevuje zkreslením v běžně zveřejňovaných statistických ukazatelích. „Celé dvě třetiny zaměstnanců úrovně průměrné mzdy totiž nedosahují,“ upozorňuje Dalibor Holý, ředitel statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Nevěrohodným se podle něj dlouhodobě stává i údaj o růstu mezd, protože je způsobován zvyšováním platů pouze některých zaměstnaneckých skupin, zatímco u jiných ve stejném období dochází k poklesu.Hlavním klíčem k dlouhodobému růstu rozdílů ve mzdách je podle statistik ČSÚ kvalifikace a osobnostní rozvoj zaměstnance, to se projevuje již v třídění podle formálního vzdělání. „Zaměstnavatelé platí za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance více než dvojnásobek oproti pracovníkům se základní školou, přes tuto vysokou cenu práce je po nich stále silný zájem na pracovním trhu,“ říká Holý a dodává, že, vysokoškoláci mají míru nezaměstnanosti pouze 2,5 procenta, zatímco u osob se základním vzděláním je nyní nezaměstnanost 28,4 procenta.Při srovnání výdělků za roky 1988 a 2011 podle jednotlivých zaměstnání se objevují nejvyšší nárůsty u profesí, kde je požadována vysoká úroveň znalostí. „Předpokládá se zde nejen vyšší formální vzdělání, ale také měkké dovednosti. Platová úroveň naopak stagnovala u těch zaměstnání, kde převládá rutina a postačuje fyzická síla,“ dodává Holý.Studie ČSÚ se zaměřila i na mezinárodní srovnání klíčových ukazatelů trhu práce a ekonomické úrovně zemí EU. V tomto ohledu se projevily jasné souvislosti mezi tím, jak dobře se státy vyrovnávají s krizí, mírou sociální soudržnosti a podporou celoživotního vzdělávání.Nízké hodinové mzdy podle tohoto srovnání zjevně nepředstavují žádnou výhodu. Krize silně dopadá na státy s nízkými mzdovými úrovněmi jako je Litva a Lotyšsko, kde je vysoká nezaměstnanost. Naopak nejlépe se podle ČSÚ daří Finsku či Švédsku, které mají mzdovou úroveň nadprůměrnou, je zde nejvyšší růst výdajů domácností a nezaměstnanost podprůměrná. „Pro budoucnost České republiky, která je v tomto pohledu uprostřed žebříčku států, se proto jeví jako důležité odstraňovat bariéry v osobnostním rozvoji svých občanů, podporovat celoživotního vzdělávání. Nejcennějším kapitálem současnosti je vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla,“ zakončil Holý.
Témata: platy / mzdy
Související
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:19
16. října 2024 10:54
12. září 2024 20:53
