Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecku prý mají pomoci nové bankovní poplatky

Řecku prý mají pomoci nové bankovní poplatky

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Vlády zemí eurozóny zvažují jako jednu z variant zapojení soukromých věřitelů do pomoci Řecku zavedení nového poplatku pro banky. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odvoláním na německý list Die Welt.

"Několik dní před krizovým summitem v Bruselu vlády 17 zemí eurozóny zvažují zapojení soukromého sektoru skrze nový poplatek na budoucí záchranu vysoce zadluženého Řecka," odvolává se pondělní vydání listu Die Welt na nejmenované diplomatické zdroje. Podle zdrojů německého deníku by se poplatek týkal i finančních institucí v eurozóně, které v Řecku nejsou přímo angažované. Poplatek by měl být zaveden společně s programem zpětného nákupu řeckých vládních obligací. "Evropské instituce se chovají jako schizofrenici. Jedním rozhodnutím se snaží zrušit bankovní poplatky a pomoci tím údajně klientům. Dnes naopak, ve jménu záchrany Řecka, které si žilo léta nad své reálné možnosti, navrhují zavedení poplatku pro banky, který ale jednoznačně zaplatí právě bankovní klienti," reagoval na zprávu Die Welt provozovatel serveru bankovnipoplatky.com Patrik Nacher.

Banky to podle Nachera na sobě nenechají a logicky podle něj promítnou zvýšené výdaje do ceny svých služeb. Německo plánuje od konce září výběr poplatku od bank do speciálního fondu. Ten by měl v budoucnu zmírnit náklady daňových poplatníků při možné záchraně bank. Ročně má přinést miliardu eur (zhruba 24,5 miliardy Kč). Podle listu Die Welt je Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhněván kvůli způsobu krizového vedení v Evropě. "Vlivné strany" v MMF si podle listu přejí, aby se nezúčastnil dalšího záchranného programu pro Řecko.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.