Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecku prý mají pomoci nové bankovní poplatky

Řecku prý mají pomoci nové bankovní poplatky

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Vlády zemí eurozóny zvažují jako jednu z variant zapojení soukromých věřitelů do pomoci Řecku zavedení nového poplatku pro banky. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odvoláním na německý list Die Welt.

"Několik dní před krizovým summitem v Bruselu vlády 17 zemí eurozóny zvažují zapojení soukromého sektoru skrze nový poplatek na budoucí záchranu vysoce zadluženého Řecka," odvolává se pondělní vydání listu Die Welt na nejmenované diplomatické zdroje. Podle zdrojů německého deníku by se poplatek týkal i finančních institucí v eurozóně, které v Řecku nejsou přímo angažované. Poplatek by měl být zaveden společně s programem zpětného nákupu řeckých vládních obligací. "Evropské instituce se chovají jako schizofrenici. Jedním rozhodnutím se snaží zrušit bankovní poplatky a pomoci tím údajně klientům. Dnes naopak, ve jménu záchrany Řecka, které si žilo léta nad své reálné možnosti, navrhují zavedení poplatku pro banky, který ale jednoznačně zaplatí právě bankovní klienti," reagoval na zprávu Die Welt provozovatel serveru bankovnipoplatky.com Patrik Nacher.

Banky to podle Nachera na sobě nenechají a logicky podle něj promítnou zvýšené výdaje do ceny svých služeb. Německo plánuje od konce září výběr poplatku od bank do speciálního fondu. Ten by měl v budoucnu zmírnit náklady daňových poplatníků při možné záchraně bank. Ročně má přinést miliardu eur (zhruba 24,5 miliardy Kč). Podle listu Die Welt je Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhněván kvůli způsobu krizového vedení v Evropě. "Vlivné strany" v MMF si podle listu přejí, aby se nezúčastnil dalšího záchranného programu pro Řecko.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.