Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státu uniklo asijské zboží za 445 miliard

Českým finančním úřadům proteklo mezi prsty asijské zboží za 445 miliard korun, aniž by se někdy zdanilo. Státní rozpočet tak přišel minimálně o deset miliard korun, informují v sobotním vydání Lidové noviny.

Vyplývá to z několikaměsíčního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na výběr daně z přidané hodnoty v letech 2008 až 2010. "Zboží bylo dovezeno na trh Evropské unie ze třetích zemí, aniž by z něj byla uhrazena DPH či daň z příjmu," citují Lidové noviny z nálezu. Kontroloři přitom srovnali dvě interní databáze státních institucí - celníků a finančního ředitelství. Na jedné straně hodnota zboží propuštěného celníky do Česka, na druhé straně dovoz vykázaný v daňových přiznáních. Výsledkem je rozdíl přes 445 miliard, a to jen za zmiňovaná tři léta, uvádí Lidové noviny. Obě databáze jsou přitom vedeny v elektronické podobě, ale nebylo zavedeno jejich automatické porovnání. Než se tak informace od celníků dostaly k finančním úředníkům, nebylo už co vymáhat - z firem zůstaly jen prázdné schránky. Navíc novelou zákona bylo v lednu 2005 odstraněno takzvané zálohování státu DPH, kterou plátci hradili při dovozu zboží celním orgánům, vznikl tak prostor pro daňové úniky při prodeji nezdaněného zboží, popisují zjištění kontrolorů Lidové noviny.

Témata:  ekonomika finanční úřad

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.