Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost vzrostla. V červenci se odrazila ode dna

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezaměstnanost v červenci mírně vzrostla na 2,7 procenta a odrazila se tak ode dna, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Nejde ale podle nich o dramatickou změnu, jen o sezonní výkyv díky příchodu absolventů na trh práce. Úřad práce ČR zveřejní údaje o nezaměstnanosti za červenec ve čtvrtek 8. srpna. V červnu nezaměstnanost činila 2,6 procenta.

"Nezaměstnanost nacházející se v poslední době na minimu by se měla v červenci odrazit ode dna. Příchod nových absolventů na trh práce by měl stejně jako každý rok způsobit sezonní nárůst nezaměstnanosti o jednu desetinu na 2,7 procenta," řekla ČTK analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. Na trh práce to však podle ní potřebnou úlevu nepřinese. Počet pracovních míst bude i nadále výrazně převyšovat počet uchazečů, dodala.

Podíl nezaměstnaných v červenci poprvé od ledna vzroste, dodala analytička Komerční banky Monika Junicke. Důvodem je především sezonní příliv absolventů, od začátku roku ale ubývá i počet volných pracovních míst a situace na trhu práce se začíná normalizovat, podotkla.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka budou mnohem zajímavější než samotná míra nezaměstnanosti počty volných pracovních míst. "Je to vlastně takový pomocný ukazatel napětí na trhu práce i kondice celé ekonomiky. Už pár měsíců klesají, a tak vlastně indikují další zpomalování české ekonomiky," upozornil.

Témata:  nezaměstnanost práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.