Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nekvalitní mléko v prodejnách připomíná vodu. Stahuje se

Nekvalitní mléko v prodejnách připomíná vodu. Stahuje se

Foto: Pixmac

Společnost Rajo, která je jedním z největších výrobců mléka na Slovensku, musela stáhnout z obchodů stovky litrů nízkotučného mléka, které připomínalo spíše vodu. Informuje o tom server aktualne.sk.

"Mléko prodáváme v rámci celého slovenského trhu. Reklamaci jsme zatím obdrželi na 444 kusů," přiznala Zuzana Stanová z představenstva pro obchod a marketing společnosti Rajo.

Jde podle ní o nízkotučné mléko s datem spotřeby 28. března 2012 a šarží S/8 06:12 16229. Nesdělila však, kolik litrů nekvalitního mléka si mohli zákazníci zakoupit.

"V žádném případě nebylo ohroženo zdraví zákazníků," sdělila Stanová s tím, že společnost zaslala nespokojeným zákazníkům omluvný dopis.

"Vysrážení mléka je způsobené enzymy pocházejícími z mikroorganismů, které byly deaktivovány pasterizací," vysvětluje v dopisech společnost Rajo. Dodává současně, že při výrobě mléka byly dodrženy všechny postupy a nebyly zaznamenány žádné odchylky, které by mléko znehodnotily.

Nespokojení zákazníci mohou mléko vrátit v prodejnách, kde jej zakoupili.

Regionální veterinární a potravinová správa zahájila ve věci správní řízení.

Témata:  Slovensko potraviny

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.