Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Británie chce po brexitu vytvořit až deset bezcelních zón

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Britská vláda chce po plánovaném odchodu z Evropské unie vytvořit po celé zemi až deset zvláštních ekonomických zón v přístavech a na letištích. Ty by firmám umožnily dovážet, zpracovávat a reexportovat zboží, aniž by podléhalo britským daňovým a celním pravidlům, informoval dnes zpravodajský server BBC.

Guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney dnes varoval, že by brexit bez dohody, který premiér Boris Johnson nevylučuje, znamenal pro britské hospodářství "okamžitý šok" a některé firmy by zcela zničil.

Ministryně mezinárodního obchodu Liz Trussová dnes uvedla, že vytvoření zvláštních ekonomických zón by pomohlo vytvořit "tisíce pracovních míst". Premiér Johnson chce, aby přístavní a letištní zóny bez daňové a celní zátěže vznikaly především v hospodářsky slabých oblastech, a přispěly tak k jejich rozvoji. Dříve mluvil o tom, že by jich mohlo být "asi šest". Plán ministryně Trussové hovoří až o deseti.

O status bezcelního přístavu by má být podle vlády možné žádat hned po odchodu Británie z Evropské unie, který je nyní plánován na 31. října.

Opoziční labouristé vládní plán kritizují. Podle stínového ministra mezinárodního obchodu Barryho Gardinera nezahrnuje žádné nové investice a mohl by přilákat do Británie daňové podvodníky či zločince, kteří budou chtít vyprat špinavé peníze.

Vytváření zvláštních ekonomických zón umožňuje již nyní legislativa Evropské unie, podle příznivců britského plánu bude ale jejich přínos po brexitu mnohem větší.

Podle BBC je na světě asi 3500 zvláštních ekonomických zón, především ve východní Asii. V EU jich je asi 80. Británie jich měla v různých obdobích mezi lety 1984 a 2012 sedm, například v přístavech v Liverpoolu, Southamptonu či na letišti Prestwick u skotské metropole Glasgow.

Nový britský premiér Johnson hodlá vyvést Spojené království z evropského bloku na konci října. Usilovat chce o uzavření dohody s Bruselem, která by neobsahovala spornou irskou pojistku, nebrání se ale ani odchodu bez dohody. Takzvaná irská pojistka obsažená v dohodě dojednané bývalou premiérkou Theresou Mayovou má zabránit hraničním kontrolám mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Před neřízeným brexitem dnes opět varoval guvernér centrální banky Mark Carney. "Bez dohody by byl šok pro hospodářství okamžitý," řekl Carney BBC. Podle něj by některé podniky v takovém případě už nemohly fungovat, postižené by byly především firmy z oblasti automobilového, potravinářského a chemického průmyslu. Brexit bez dohody by podle Carneyho přivodil pád libry, růst inflace a zpomalení růstu HDP.

Témata:  Brexit Velká Británie EU

Související

Aktuálně se děje

24. září 2025 11:01

22. září 2025 11:03

17. září 2025 16:30

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Kdo nese odpovědnost za rozpočet? Dosluhující vláda couvá, prezident vyčkává

Je to celkem zapeklitá situace. Prezident republiky nechce pověřit sestavením nové vlády. Normálně vládne kabinet dosluhující. Dosluhující kabinet ale zase nechce předložit návrh rozpočtu na příští rok. S tím, že jej předloží nová vláda. Která ale zatím vlastně ani nemůže být pořádně sestavována. Vskutku paralýza. Někdo bude muset ustoupit. Nebo by tedy měl.