Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šokující plýtvání. Francie zakáže ničení neprodaného zboží

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ve Francii bude do dvou až čtyř let zakázáno ničení nového neprodaného zboží, jako je oblečení, hygienické potřeby, kosmetika a elektronika. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Francie bude podle něj první zemí na světě, která tomuto ukázkovému příkladu plýtvání učiní přítrž.

Vláda chce, aby neudané výrobky byly darovány nebo recyklovány. Opatření doplňuje kroky, které už Francie podnikla proti vyhazování potravin, napsala agentura AFP.

Ve Francii je podle vlády za rok zničeno nepotravinové zboží v hodnotě 650 milionů eur (16,7 miliardy Kč). "To je šokující plýtvání," prohlásil Philippe.

V roce 2021 by tak podle něj měl začít platit zákaz likvidace zboží, které lze recyklovat, a v roce 2023 zákaz ničení zbylých výrobků. Produkty, které po uplynutí lhůty trvanlivosti nebudou použitelné, budou mít patrně výjimku.

AFP připomíná, že své neprodané zboží ničí jak velcí distributoři, tak luxusní značky, kteří v tom vidí způsob, jak ochránit své duševní vlastnictví a zabránit padělání.

Ve Francii už tři roky platí zákon proti plýtvání potravinami, který obchodům nad 400 metrů čtverečních pod hrozbou pokuty zakazuje vyhazovat neprodané jídlo. Místo toho mají tyto potraviny putovat charitativním organizacím.

Témata:  Francie zboží

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.