Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šokující plýtvání. Francie zakáže ničení neprodaného zboží

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ve Francii bude do dvou až čtyř let zakázáno ničení nového neprodaného zboží, jako je oblečení, hygienické potřeby, kosmetika a elektronika. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Francie bude podle něj první zemí na světě, která tomuto ukázkovému příkladu plýtvání učiní přítrž.

Vláda chce, aby neudané výrobky byly darovány nebo recyklovány. Opatření doplňuje kroky, které už Francie podnikla proti vyhazování potravin, napsala agentura AFP.

Ve Francii je podle vlády za rok zničeno nepotravinové zboží v hodnotě 650 milionů eur (16,7 miliardy Kč). "To je šokující plýtvání," prohlásil Philippe.

V roce 2021 by tak podle něj měl začít platit zákaz likvidace zboží, které lze recyklovat, a v roce 2023 zákaz ničení zbylých výrobků. Produkty, které po uplynutí lhůty trvanlivosti nebudou použitelné, budou mít patrně výjimku.

AFP připomíná, že své neprodané zboží ničí jak velcí distributoři, tak luxusní značky, kteří v tom vidí způsob, jak ochránit své duševní vlastnictví a zabránit padělání.

Ve Francii už tři roky platí zákon proti plýtvání potravinami, který obchodům nad 400 metrů čtverečních pod hrozbou pokuty zakazuje vyhazovat neprodané jídlo. Místo toho mají tyto potraviny putovat charitativním organizacím.

Témata:  Francie zboží

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.