Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolaps jednání mezi USA a Čínou? Úplná obchodní válka posune svět k recesi

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Kolaps obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou a zvýšení cel na čínské zboží posunou globální ekonomiku směrem k recesi a centrální banka USA (Fed) bude muset snížit úrokové sazby do roka na nulu. Vyplývá to ze zprávy analytiků banky Morgan Stanley. Dočasná eskalace obchodního napětí se podle analytiků může obejít bez větších následků. Trvalé selhání jednání by však způsobilo vážné škody.

"Pokud se jednání zastaví, nebude dohodnuta žádná smlouva a USA zavedou 25procentní cla na zbývající dovoz z Číny za zhruba 300 miliard USD, vidíme globální ekonomiku směřující k recesi," uvádějí analytici. Globální recese podle definice nastává ve chvíli, kdy globální roční ekonomický růst klesne pod 2,5 procenta. V reakci na to Fed podle analýzy sníží do jara 2020 úrokové sazby až na nulu a Čína zvýší své fiskální stimuly na 3,5 procenta hrubého domácího produktu, což odpovídá zhruba 500 miliardám USD (11,5 bilionu Kč), a svůj cíl růstu úvěrů na 14 až 15 procent ročně.

V rámci mírnějšího scénáře, kdy cla 25 procent na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahuje 200 miliard USD, zůstanou v platnosti tři až čtyři měsíce, globální růst zpomalí o zhruba půl procentního bodu na 2,7 procenta. Analytici odhadují, že v tomto případě by Fed mohl snížit úroky o půl procentního bodu a Peking by zvýšil své stimuly na 2,25 procent HDP, tedy 320 miliard USD.

Analytici Morgan Stanley rovněž varovali, že investoři by v mnoha směrech mohli podcenit důsledky obchodního napětí. Dopad na americký firemní sektor bude rozšířenější, protože Čína může zavést necelní bariéry obchodu. Vzhledem ke zpomalení globálního růstu, které bude následovat, se zhorší zisky firem ze zahraničních operací a firmy nebudou schopné plně přenést růst cel na spotřebitele. Nepřímý dopad bude také nelineární. Prudké zpřísnění finančních podmínek a nejistota v politice by zasáhla rovněž důvěru firem do takové míry, že by mohly zmrazit nebo omezit kapitálové výdaje, napsala agentura Reuters.

Témata:  ekonomika USA Čína

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.