Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš připustil zdanění bank, uvažuje i o operátorech

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil zavedení sektorové daně pro banky, kterou prosazuje koaliční sociální demokracie. Daň by se měla týkat i pojišťoven a Babiš uvažuje také o zahrnutí mobilních operátorů. Řekl to České televizi (ČT). Babiš přitom v polovině dubna uvedl, že o zdanění bank s ČSSD jednat nebude. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček přivítal, že premiér změnil názor.

Babiš chce o návrhu debatovat: "Jestli když uděláme sektorovou daň pro banky, to bude mít takový dopad pro všechny zdražením úvěrů a dostupností úvěrů, nebo ne," řekl ČT. ČSSD tvrdí, že by zdaněním bank do rozpočtu přibylo 14 miliard korun. Babiš podle ČT změnil na sektorovou daň názor poté, co Hamáček představil návrh ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO).

S mobilními operátory chtěl Babiš dohodnout zlevnění dat, což se mu nepodařilo. "Operátoři ignorují naše apely. V Evropské unii jsou země, které operátory tvrdě zdaňují," uvedl. Podle výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda by ale zavedení sektorové daně zkomplikovalo případný příchod čtvrtého operátora na český trh.

Témata:  Andrej Babiš banky daně

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.