Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svaz žádá přísnější pravidla pro postih energetických šmejdů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Tomáš Prouza vyzval otevřeným dopisem ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou (za ANO), ústředního ředitele České obchodní inspekce (ČOI) Mojmíra Bezecného a členy rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) k zavedení přísnějších pravidel pro postih takzvaných 'energetických šmejdů'. ČTK má dopis k dispozici.

"Jen na základě vzájemné výměny informací a zkušeností a spolupráce s těmi, kteří mají zájem na poctivém a etickém vztahu mezi obchodníky a jejich zákazníky, je možné účinně nastavit potřebné kompetence státu tak, aby bylo možno efektivně potírat nekalé praktiky, které se při nabídkách energií občanům znovu a znovu objevují," uvádí v dopise mimo jiné Prouza.

Ministryně Nováková v reakci uvedla, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce omezit nekalé obchodní praktiky takzvaných 'energetických šmejdů' novelou energetického zákona, kterou by měl Parlament schválit v příštích týdnech. "Cíl máme všichni stejný a věřím, že dojdeme i k návrhu funkčních a oboustranně akceptovatelných opatření," sdělila Nováková, která před nástupem na ministerstvo mezi roky 2014 až 2018 SOCR ČR vedla. "Vítáme jakoukoli snahu, tedy i legislativní, která povede k posílení práv spotřebitelů," uvedl dnes mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Do připravované novely začlenilo MPO podle dřívějších informací například omezení doby trvání smlouvy s dodavatelem na 36 měsíců, možnost zákazníka vypovědět smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením závazku, a to kdykoliv do patnáctého dne před uplynutím sjednané doby nebo právo zákazníka na bezodkladné písemné vyhotovení smlouvy.

Prouza uvedl, že vítá také snahu ministerstva zavést dohled nad zprostředkovali nabídek dodavatelů energií, obdobně jako je tomu například v oblasti finančních služeb při prodeji pojištění či sjednání úvěrů. "Osobní zodpovědnost za férové jednání s klienty musí být základem jakékoliv reformy v této oblasti a stát musí umět jednoznačně dohledat a potrestat konkrétního zprostředkovatele, který smlouvu o odběru energií podepsal a který způsobil zákazníkovi škodu," podotýká v dopise Prouza.

Doplňuje, že souhlasí také s tím, aby ERÚ zavedl registr, ve kterém by zprostředkovatelé energií museli být zapsáni, a mohl vykonávat dozor nad jejich chováním. "Zájem SOCR ČR vyjádřený v otevřeném dopise vítáme a vyslyšíme ho nejen v úrovni diskusí. ERÚ deklaroval, že je připravený převzít dohled nad zprostředkovateli, jakmile to umožní zákon. V oblasti zprostředkování tedy záleží na konkrétní podobě novely energetického zákona a na tom, jak rychle se ji podaří prosadit," řekl dnes ČTK radní ERÚ Vladimír Outrata.

Z dat Operátora trhu s elektřinou vyplývá, že Češi v loňském roce měnili dodavatele elektřiny v rekordním množství. Počet změn se proti roku 2017 zvýšil o téměř 60 procent na 570.511. Dosud nejvíce změn, 473.128, bylo v roce 2012. V roce 2018 meziročně stoupl také počet změn dodavatele plynu, a to o 15,8 procenta na 263.425. Podle analytiků byl hlavním důvodem výrazný růst velkoobchodních cen energií, které následně obchodníci začali promítat do koncových cen pro zákazníky.

Témata:  Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR),  energetičtí šmejdi,  ČOI,  energetika

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

5. října 2026 11:43

Poláci mají levnější benzín. Česko by za podobnou úlevu zaplatilo miliardy

Koukejte, Polsko má výrazně levnější pohonné hmoty. „Proč to nejde u nás?“ schizofrenně se táží často titíž lidé, kteří současně kritizují české zadlužování; Česko ovšem ne úlevu dává ani ne třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.