Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svaz žádá přísnější pravidla pro postih energetických šmejdů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Tomáš Prouza vyzval otevřeným dopisem ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou (za ANO), ústředního ředitele České obchodní inspekce (ČOI) Mojmíra Bezecného a členy rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) k zavedení přísnějších pravidel pro postih takzvaných 'energetických šmejdů'. ČTK má dopis k dispozici.

"Jen na základě vzájemné výměny informací a zkušeností a spolupráce s těmi, kteří mají zájem na poctivém a etickém vztahu mezi obchodníky a jejich zákazníky, je možné účinně nastavit potřebné kompetence státu tak, aby bylo možno efektivně potírat nekalé praktiky, které se při nabídkách energií občanům znovu a znovu objevují," uvádí v dopise mimo jiné Prouza.

Ministryně Nováková v reakci uvedla, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce omezit nekalé obchodní praktiky takzvaných 'energetických šmejdů' novelou energetického zákona, kterou by měl Parlament schválit v příštích týdnech. "Cíl máme všichni stejný a věřím, že dojdeme i k návrhu funkčních a oboustranně akceptovatelných opatření," sdělila Nováková, která před nástupem na ministerstvo mezi roky 2014 až 2018 SOCR ČR vedla. "Vítáme jakoukoli snahu, tedy i legislativní, která povede k posílení práv spotřebitelů," uvedl dnes mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Do připravované novely začlenilo MPO podle dřívějších informací například omezení doby trvání smlouvy s dodavatelem na 36 měsíců, možnost zákazníka vypovědět smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením závazku, a to kdykoliv do patnáctého dne před uplynutím sjednané doby nebo právo zákazníka na bezodkladné písemné vyhotovení smlouvy.

Prouza uvedl, že vítá také snahu ministerstva zavést dohled nad zprostředkovali nabídek dodavatelů energií, obdobně jako je tomu například v oblasti finančních služeb při prodeji pojištění či sjednání úvěrů. "Osobní zodpovědnost za férové jednání s klienty musí být základem jakékoliv reformy v této oblasti a stát musí umět jednoznačně dohledat a potrestat konkrétního zprostředkovatele, který smlouvu o odběru energií podepsal a který způsobil zákazníkovi škodu," podotýká v dopise Prouza.

Doplňuje, že souhlasí také s tím, aby ERÚ zavedl registr, ve kterém by zprostředkovatelé energií museli být zapsáni, a mohl vykonávat dozor nad jejich chováním. "Zájem SOCR ČR vyjádřený v otevřeném dopise vítáme a vyslyšíme ho nejen v úrovni diskusí. ERÚ deklaroval, že je připravený převzít dohled nad zprostředkovateli, jakmile to umožní zákon. V oblasti zprostředkování tedy záleží na konkrétní podobě novely energetického zákona a na tom, jak rychle se ji podaří prosadit," řekl dnes ČTK radní ERÚ Vladimír Outrata.

Z dat Operátora trhu s elektřinou vyplývá, že Češi v loňském roce měnili dodavatele elektřiny v rekordním množství. Počet změn se proti roku 2017 zvýšil o téměř 60 procent na 570.511. Dosud nejvíce změn, 473.128, bylo v roce 2012. V roce 2018 meziročně stoupl také počet změn dodavatele plynu, a to o 15,8 procenta na 263.425. Podle analytiků byl hlavním důvodem výrazný růst velkoobchodních cen energií, které následně obchodníci začali promítat do koncových cen pro zákazníky.

Témata:  Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) energetičtí šmejdi ČOI energetika

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.