Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Placené přesčasy končí? ANO, díky Drábkovi

Placené přesčasy končí? ANO, díky Drábkovi

Foto: Jana Maxová / EuroZprávy.cz / MoneyMAG.cz

Práce přesčas už nebude placená tak jako dosud. Se změnou počítá novela zákoníku práce ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). V ní navrhuje, aby se odměna zahrnula do běžné mzdy, takže zaměstnanec nově nemusí dostat ani příplatek ani náhradní volno. Informuje o tom Aktuálně.cz.

Podle novely, která prošla vládou a míří do Poslanecké sněmovny, už zaměstnanci nebudou muset dostávat speciální 25% příplatek za práci přesčas. A zaměstnavatel jim za ni nebude muset dávat ani náhradní volno.

K tomu nebude mít zaměstnanec nárok ani na dosud povinný 10procentní příplatek za víkendovou nebo noční práci. Podle novely bude záležet na dohodě firmy a zaměstnance, příplatek nebude určen zákonem. A to se nelíbí zejména odborům, kteří varují před zneužíváním zaměstnanců v době krize.

Odbory versus ministr

Drábkův plán se vrací ke stavu, který zde panoval do roku 2006. Pak nastala změna, ale podle Drábkova Ministerstva práce a sociálních věcí je současný stav složitější. Proto chce zaměstnavatelům zjednodušit práci. Zároveň však slibuje, že zaměstnanci na tom tratit nebudou - vše budou mít pojištěno smlouvou. Odbory jsou jiného názoru.

"Možnost sjednávání mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas byla od roku 2007 zrušena především z toho důvodu, že její uplatňování bylo spojeno se značnými komplikacemi," cituje Aktuálně.cz Víta Samka z právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Odboráři namítají, že i když tehdy byla zvýšena mzda, aby měl zaměstnanec práci přesčas kompenzovanou, zvýšením se stejně nedosahovalo takové částky, na jakou dosáhne 25% příplatkem. Navíc podle Samka ministerstvo současným krokem hodlá stejně jako v minulosti znovu porušovat úmluvu Mezinárodní organizace práce.

"Tím se prakticky připouštělo porušování úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 1919, omezující pracovní dobu v průmyslových podnicích na osm hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně, podle které odměna za práci přesčas nesmí činit méně než obvyklá sazba zvýšená o jednu čtvrtinu," dodal podle serveru Samek.

Příplatek bude v běžné mzdě. Snad

Chystaná změna se má dotknout pouze zaměstnanců v podnikatelské sféře, nikoliv státních. Státní budou mít dál nárok na příplatky 25 % mzdy za přesčas, 10 procent za práci o víkendu či v noci i na náhradní volno.

V současnosti má zaměstnanec nárok na příplatek ve výše uvedené výši ke svému průměrnému platu, případně mu zaměstnavatel musí dát náhradní volno. Vedoucí pracovníci se mohou už dnes se zaměstnavatelem předem dohodnout, aby v jejich mzdě byla rovnou zahrnuta určitá částka za přesčasy. Ale platí to jen do 150 hodin za rok.

Jak informuje Aktuálně.cz, od roku 2012 by mohli mít všichni pracovníci bez rozdílu zahrnutou práci přesčas do své obvyklé mzdy. Limit bude opět maximálně 150 hodin za rok, u vedoucích se může zvýšit až na 416 hodin ročně, pokud si to budou přát.

Na této změně se však musejí spolu výslovně dohodnout a zanést ji do smlouvy. Pokud ano, budou zaměstnanci dostávat 25% příplatek pouze tehdy, když překročí limit 150 hodin. To se ale smí stát jen s jejich svolením.

Pravidla pro to, kdy může zaměstnavatel požadovat, aby zaměstnanec pracoval přesčas, budou stejná jako dosud. Musí se vždy jednat o vážné provozní důvody a musí jít nanejvýš o 8 hodin týdně, a tedy 150 ročně.

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Google, ilustrační fotografie

Komentář

Akcie Google trhají rekordy: soud potvrdil, že Chrome a Android zůstávají v rukou firmy

V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.