Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Placené přesčasy končí? ANO, díky Drábkovi

Placené přesčasy končí? ANO, díky Drábkovi

Foto: Jana Maxová / EuroZprávy.cz / MoneyMAG.cz

Práce přesčas už nebude placená tak jako dosud. Se změnou počítá novela zákoníku práce ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). V ní navrhuje, aby se odměna zahrnula do běžné mzdy, takže zaměstnanec nově nemusí dostat ani příplatek ani náhradní volno. Informuje o tom Aktuálně.cz.

Podle novely, která prošla vládou a míří do Poslanecké sněmovny, už zaměstnanci nebudou muset dostávat speciální 25% příplatek za práci přesčas. A zaměstnavatel jim za ni nebude muset dávat ani náhradní volno.

K tomu nebude mít zaměstnanec nárok ani na dosud povinný 10procentní příplatek za víkendovou nebo noční práci. Podle novely bude záležet na dohodě firmy a zaměstnance, příplatek nebude určen zákonem. A to se nelíbí zejména odborům, kteří varují před zneužíváním zaměstnanců v době krize.

Odbory versus ministr

Drábkův plán se vrací ke stavu, který zde panoval do roku 2006. Pak nastala změna, ale podle Drábkova Ministerstva práce a sociálních věcí je současný stav složitější. Proto chce zaměstnavatelům zjednodušit práci. Zároveň však slibuje, že zaměstnanci na tom tratit nebudou - vše budou mít pojištěno smlouvou. Odbory jsou jiného názoru.

"Možnost sjednávání mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas byla od roku 2007 zrušena především z toho důvodu, že její uplatňování bylo spojeno se značnými komplikacemi," cituje Aktuálně.cz Víta Samka z právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Odboráři namítají, že i když tehdy byla zvýšena mzda, aby měl zaměstnanec práci přesčas kompenzovanou, zvýšením se stejně nedosahovalo takové částky, na jakou dosáhne 25% příplatkem. Navíc podle Samka ministerstvo současným krokem hodlá stejně jako v minulosti znovu porušovat úmluvu Mezinárodní organizace práce.

"Tím se prakticky připouštělo porušování úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 1919, omezující pracovní dobu v průmyslových podnicích na osm hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně, podle které odměna za práci přesčas nesmí činit méně než obvyklá sazba zvýšená o jednu čtvrtinu," dodal podle serveru Samek.

Příplatek bude v běžné mzdě. Snad

Chystaná změna se má dotknout pouze zaměstnanců v podnikatelské sféře, nikoliv státních. Státní budou mít dál nárok na příplatky 25 % mzdy za přesčas, 10 procent za práci o víkendu či v noci i na náhradní volno.

V současnosti má zaměstnanec nárok na příplatek ve výše uvedené výši ke svému průměrnému platu, případně mu zaměstnavatel musí dát náhradní volno. Vedoucí pracovníci se mohou už dnes se zaměstnavatelem předem dohodnout, aby v jejich mzdě byla rovnou zahrnuta určitá částka za přesčasy. Ale platí to jen do 150 hodin za rok.

Jak informuje Aktuálně.cz, od roku 2012 by mohli mít všichni pracovníci bez rozdílu zahrnutou práci přesčas do své obvyklé mzdy. Limit bude opět maximálně 150 hodin za rok, u vedoucích se může zvýšit až na 416 hodin ročně, pokud si to budou přát.

Na této změně se však musejí spolu výslovně dohodnout a zanést ji do smlouvy. Pokud ano, budou zaměstnanci dostávat 25% příplatek pouze tehdy, když překročí limit 150 hodin. To se ale smí stát jen s jejich svolením.

Pravidla pro to, kdy může zaměstnavatel požadovat, aby zaměstnanec pracoval přesčas, budou stejná jako dosud. Musí se vždy jednat o vážné provozní důvody a musí jít nanejvýš o 8 hodin týdně, a tedy 150 ročně.

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.