Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecká vláda přiznala: Řecko je na tom hůř, než jsme mysleli!

Řecká vláda přiznala: Řecko je na tom hůř, než jsme mysleli!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Prohlubující se recese zvýšila podle řecké vlády očekávání deficitu státního rozpočtu pro rok 2012 na 6,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 5,4 procenta HDP. Informovala o tom ve středu agentura AFP.

"Hlubší než očekávána recese vytvořila rozdíl mezi původním odhadem a konečným výsledem roku 2011," uvádí se v návrhu zákona.

"Jako výsledek toho, rozpočtová suma pro rok 2012 musí být překalkulována," píše se dále v textu.

Ministři financí zemí eurozóny po více než třináctihodinovém maratónu jednání schválili Řecku v noci na úterý druhý záchranný balík pomoci Řecku ve výši 130 miliard eur. S jeho pomocí by se mělo řecké zadlužení do roku 2020 snížit ze současných 160 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 120,5 procenta HDP, což už je v těsné blízkosti původně stanovených 120 procent HDP.

Dohoda o druhém balíku pomoci ve výši 130 miliard eur s přísnými podmínkami připojenými k němu tak po mnoha měsících nejistoty, které otřásly eurozónou, odvrací hrozící nekontrolovatelný bankrot Řecka.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.