Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Akcie Applu ve čtvrtek zažily nejhorší den za šest let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Akcie americké technologické společnosti Apple ve čtvrtek zažily nejhorší den za šest let. Napsal to server finanční televize CNBC. V reakci na snížení odhadu tržeb akcie oslabily téměř o deset procent a uzavřely na nejnižší úrovni od července 2017. Tržní hodnota podniku se tak snížila skoro o 75 miliard dolarů (1,7 bilionu Kč).

Apple po skončení středečního obchodování na burze poprvé po téměř 12 letech snížil odhad vývoje čtvrtletních tržeb. Firma nyní předpokládá, že za první fiskální čtvrtletí, které zahrnuje klíčovou vánoční sezonu, vykáže tržby kolem 84 miliard dolarů. Dosud firma tržby odhadovala na 89 miliard až 93 miliard dolarů. Za zhoršením prognózy stojí zejména slabý prodej telefonů iPhone v Číně.

Společnost Apple se loni v srpnu stala první americkou veřejně obchodovanou firmou, jejíž tržní kapitalizace překonala hranici jednoho bilionu dolarů. V říjnu se tržní hodnota Applu vyšplhala až na zhruba 1,1 bilionu dolarů, od té doby však zhruba o 450 miliard dolarů klesla a nyní se nachází pod hranicí 700 miliard dolarů.

Témata:  Apple akcie akciové trhy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.