Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomická krize v roce 2019? Odborníci začínají otáčet, bude zle, ale úplně jinak, než čekáme

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V souvislosti s blížícím se rokem 2019 se stále více lidí obává možné ekonomické krize. Její předzvěst dělí ekonomy a finanční analytiky na dva tábory, a zatímco jedni jsou přesvědčení, že stávající systém se zákonitě musí zhroutit, jiní se obávají něčeho úplně jiného.

Jedním z lidí, kteří před ekonomickou krizí podobnou té před deseti lety aktivně varují, je například Joerg Angelé, přední ekonom rakouské sítě bank Raiffeisen Bank. Ten tvrdí, že v současné době je americká ekonomika v pořádku, to podle něj ale nemůže trvat dlouho. "Jsem ve střednědobém horizontu velmi optimistický vůči americkému hospodářství. Ale obávám se, že růst není udržitelný. Všechno poukazuje na přehřátou ekonomiku," uvedl v rozhovoru pro MarketWatch.

I podle prestižní finanční společnosti JPMorgan Chase & Co. je další krize za dveřmi. Americké akcie by při ní měly spadnout přibližně o 20 %, ceny energií o 35 %. Riziková přirážka na dluhopisy rozvíjejících se zemí stoupne o 2,79 procentního bodu, akcie na rozvíjejících se trzích spadnou o 48 % a měny rozvíjejících se zemí oslabí o 14,4 %.

Guvernér Bank of England Mark Carney se obává, že tvrdý brexit by mohl vést k finanční krizi tak silné, jako v roce 2008. Británie má opustit EU v březnu 2019, což podle ekonomů ještě více napne současný ekonomický stav. Ceny porostou nahoru a ekonomika se stane dlouhodobě neudržitelnou.

Finanční analytik Marko Kolanovič naopak tvrdí, že krize by mohla být vyvolána náhlými prodeji akcií prostřednictvím počítačových obchodních systémů. Další krize podle něj povede k sociálnímu napětí podobnému tomu, které bylo zaznamenáno před 50 lety v roce 1968.

Krize? Ale vůbec ne

Oproti tomu stojí názory, které tvrdí, že krize se v příštím roce ještě nedočkáme. Co nás naopak může zasáhnout, je recese. Tvrdí to ekonomický analytik magazínu Forbes Bill Conerly.

Ten připomíná, že primárním spouštěčem krize před deseti lety byla finanční krize, kdy mnoho společností, spotřebitelů a dalších subjektů chtělo pomocí krátkodobých půjček financovat dlouhodobá aktiva. To podle něj nyní nehrozí.

"Finanční prostředky domácností se zlepšují. Za uplynulé čtyři čtvrtletí se zvýšil jejich vlastní kapitál o 10 %, finanční aktiva vzrostla o 8 %, zatímco dluhy vzrostly jen o 3,4 %, na čistý zisk ve výši 8,2 %, na základě údajů Federálních rezerv," uvádí na stránkách magazínu.

Americké banky podle něj drží více kapitálu než před poslední recesí, navíc podstoupily stresové testy, aby zjistily, jak se budou v recesi pohybovat, a proto je odborník přesvědčen, že by banky měly výkyvy v ekonomice ustát.

Nepopírá, že určité obavy vyvolává stále rostoucí akciový trh, dodává ale, že ceny akcií jsou ve většině případů reakcí na změny v ekonomice, nikoliv faktorem, který by ovlivnil ekonomiku samotnou. 

V oblasti bydlení by mohla případná recese posunout ceny nemovitostí dolů v oblastech, které by jí byly nejvíce postiženy, samotný "kolaps" ve stavebnictví ale podle něj opět nebude příčinou ekonomického poklesu.

Proč se ale ekonom obává právě recese, a ne rozsáhlé celosvětové krize? "Nejčastější příčinou recese v minulém století byla chyba Federálního rezervního systému (FEDu). Klíčovým bodem je, že je těžké vidět chybu v reálném čase. Možná teď dělá chybu. Pochybuji o tom a FED o tom pochybuje také, ale nejsme si jisti, že máme ještě rok nebo dva. Znervózňuje mě, že FED bude pravděpodobně pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb," tvrdí.

Když ekonomika roste pomalu a FED udržuje úrokové sazby na nízké hladině, je jen malá šance, že dojde k recesi. Inflace hrozí, ale recese ne. Nyní, když FED zvyšuje úrokové sazby a snižuje své portfolio cenných papírů, je riziko recesivní chyby větší.

"Ekonomika je neuvěřitelně složitá, a to jak na domácí, tak i mezinárodní úrovni. Nikdo nedokáže dokonale určit prognózu. Ti, kteří si myslí, že tak učinili, se obvykle spletli," dodává. 

Další možnou příčinou recese v letech 2019 nebo 2020 bude kolaps mezinárodního obchodu kvůli obchodním válkám prezidenta Donalda Trumpa. Většina rizika souvisí s Čínou, ale například zastavení amerického vývozu do Číny by sice byla rána hospodářství, nikoliv však katastrofální. Snižování dovozu z Číny by však zvýšilo spotřebitelské ceny a narušilo dodavatelské řetězce pro americké výrobce, takže obchodní konflikt by nemusel dopadnout dobře.

Zpomalení obchodu s Kanadou a Mexikem by bylo větším rizikem. I to by zasáhlo spotřebitele, čehož se ekonom obává. "Spotřebitelé hledí do budoucnosti, ale politika, válka nebo terorismus by mohly vyvolat nečekanou a nepředvídatelnou změnu," tvrdí Conerly.

Podle něj tedy debaty o rozsáhlé krizi nejsou na místě, kvůli hrozbě recese ale musí mít podniky, rodiny, neziskové organizace a státní a místní orgány státní správy připravený krizový plán. Některá průmyslová odvětví jsou cyklická, zatímco jiná jsou poměrně stabilní. Je proto také rozdíl v tom, jak by se recese projevila například v odvětví výroby stavebních výrobků, nebo v oblasti poskytování zdravotní péče.

Témata:  ekonomika finanční krize krize

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.