Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruský trh se postupně mění. Co to znamená pro české firmy?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ruský trh se postupně mění, přesto na něm mají české firmy i přes nelehkou geopolitickou situaci dobré příležitosti k uplatnění. Výhodou je v tomto směru jeho nedostatečná nasycenost a omezená přítomnost zahraniční a domácí konkurence. Na druhé straně roste v Rusku tlak na lokalizaci výroby. Sankce vůči této zemi také výrazně mobilizovaly vnitřní trh a vlastní kapacity. Po včerejším jednání se zástupci Správy Jaroslavské oblasti to uvedl ředitel Regionální hospodářské komory Brno (RHK Brno) Čeněk Absolon.

Delegace z Ruska včera prezentovala investiční a průmyslový potenciál Jaroslavského regionu a možnosti spolupráce s českými firmami z oblasti strojírenství a energetiky. Právě tyto sektory mají podle českých zkušeností největší perspektivu. Konkrétně jde například o automobilový průmysl, dopravu, infrastrukturu, civilní letecký průmysl, důlní a těžební sektor nebo chemii a potravinářství.„Intenzivněji se začíná zvyšovat poptávka po dodávkách zboží s vyšší přidanou hodnotou a investicích s vysokým podílem vyspělých technologií,“ uvedl Absolon, podle něhož je nové příležitosti ke spolupráci nutné hledat právě v ekonomicky a průmyslově rozvinutých oblastech. Analytici v této souvislosti upozorňují, že ruský trh je značně nevyrovnaný a podmínky pro spolupráci se v jednotlivých regionech mohou značně lišit.„Při snaze exportovat české zboží na ruský trh musejí exportéři počítat se zvýšeným tlakem na lokalizaci výroby a zesíleným požadavkem na zajištění exportního financování. Dále pak s větší nestabilitou investičního prostředí, vyšší mírou korupce a nižší vymahatelností práva, než jsou zvyklí z ČR, a též administrativními bariérami. Tamější trh je pro nás ovšem i nadále velmi zajímavý a naše firmy tam mají díky tradici pořád dobrý zvuk,“ dodal Absolon.

Podle informací Zastupitelského úřadu ČR v Moskvě zaznamenal zahraniční obchod ČR s Ruskou federací loni růst, vzájemný obrat vzrostl o 30 % oproti roku 2016. Český export do Ruska v roce 2017 meziročně vzrostl o 15 % a český dovoz o 43 %. Důvodem růstu vývozu byl především návrat k mírnému oživení ruské ekonomiky, dovozy vzrostly zejména díky vyšším cenám ropy a dalších komodit. Hlavně v důsledku výraznějšího navýšení dovozů se poté obnovil trend záporného salda v neprospěch ČR. V minulém roce Rusko podle obratu představovalo 13. nejdůležitějšího obchodního partnera ČR (13. nejdůležitějšího podle vývozu a 7. podle dovozu).Český export táhne automobilový průmysl. Loni do Ruska české firmy vyvezly silniční vozidla v hodnotě 605 milionů USD (meziročně +33,5 %), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče v hodnotě 362 milionů USD (+19,7 %), kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat za 345 898 milionů USD (+13,8 %) a stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu v hodnotě 342 milionů USD (+0,7 %). V Rusku působilo v roce 2017 zhruba 150 zastoupení českých firem. Jaroslavská oblast patří k průmyslově nejrozvinutějším oblastem Ruska. Nejvýznamnějším oborem je v tomto regionu strojírenství.

Témata:  Rusko ekonomika

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.