Dlouhodobě nezaměstnaných lidí ubývá. Práci se daří najít i „beznadějným případům“

Počet dlouhodobě nezaměstnaných klesá také v absolutních číslech. V závěru letošního září evidovaly úřady práce v celém Česku 67.093 lidí, kteří byli bez práce déle než 12 měsíců. O rok dříve to bylo 106.579 a v září před dvěma lety 154.273 osob.

Člověk, který je bez práce delší dobu, se podle zkušeností pracovníků úřadů práce s touto situací stále více sžívá a ztrácí nejen pracovní návyky, ale i důvěru ve své schopnosti. "Naopak se zvyšuje jeho nedůvěra k okolí. Zejména v případech, kdy se mu opakovaně nedaří získat zaměstnání. Následně se prohlubuje i neochota zaměstnavatelů takového uchazeče přijmout a dotyčný se dostává do začarovaného kruhu," uvedl ředitel ústecké krajské pobočky úřadu práce Radim Gabriel.

K rezignaci na hledání práce podle Gabriela přispívá i situace, kdy jde o takzvanou rodinnou nezaměstnanost. Tedy stav, kdy už několik generací v rodině nikdo nepracuje.

Úřady práce nabízí dlouhodobě nezaměstnaným kromě poradenství třeba doprovod k zaměstnavateli, přípravu na přijímací pohovor nebo možnost oživit si pracovní návyky formou krátkodobých pracovních příležitostí. "Pokud je uchazeč v exekuci nebo má finanční problémy, zařadíme ho co nejdříve do poradenských aktivit, nasměrujeme ho na občanské a dluhové poradny v regionu a snažíme se zvýšit jeho informovanost v této oblasti," uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Pokud se dlouhodobě nezaměstnaného člověka podaří vrátit zpět do zaměstnání, nejčastěji to bývá na pozice pomocných a dělnických profesí. Uplatňují se ale také ve službách, například jako uklízeči a strážní, nebo v dopravě a řemeslech.

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na tři procenta. Bez práce bylo 224.331 lidí, což je nejnižší zářijová hodnota od roku 1996. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 316.000.

Témata:  nezaměstnanost,  práce