Jak si stojí dluhopisy sousedních států, vyplatí se do nich investovat?

Německo

Německé státní dluhopisy jsou nejbezpečnější na světě. Hned za nimi následují Velká Británie a USA. Podle všech třech renomovaných ratingových agentur Mood´s, S&P a Fitch je hodnota kreditního, resp. úvěrového rizika Německa Aaa (skupina prime s nejvyšším hodnocením), což v překladu znamená míru rizika selhání platby schopnosti státu. Čím je země důvěryhodnější, tím má vyšší hodnocení, ale zároveň nižší výnosnost emitovaných dluhopisů, protože se snižuje pravděpodobnost jejich nesplacení. Naopak, čím je země méně důvěryhodná, tím nižší je její hodnocení, což se odráží na výši výnosnosti emitovaných dluhopisů.

Vzhledem k tomu, že se německé dluhopisy obchodují v eurech, jde z investičního hlediska, o velmi zajímavou obchodní příležitost. Doba jejich splatnosti tzv. maturity je aktuálně 10 a 30 let. Na konci roku 2017 představovaly tyto dluhopisy přibližně 65 % dluhového portfolia spolkové vlády, z čehož plyne, že jsou jejím nejdůležitějším zdrojem financování. Desetileté dluhopisy tvoří během roku 2018 přibližně 23 % a třicetileté 8 % ročního objemu veškerých emisí. Plánovaný objem desetiletých bondů činí pro rok 2018 21 mld. EUR při ceně 98,73 EUR/ks a úroku 0,25 – 0,50 %. Objem třicetiletých dluhopisů činí 30 mld. EUR při ceně 105,71 EUR/ks a úrokové sazbě 1,25 %. Státní dluhopisy zaujímají více jak polovinu německého dluhopisového trhu. Mimo desetiletých a třicetiletých emisí, které trhu dominují, si lze pořídit také dvouleté, pětileté a 52 týdenní dluhopisy, jejichž výnos je aktuálně záporný. Historicky nejnižší, záporný, výnos měly německé dluhopisy v červenci 2016 a jednalo se o - 0,19 %, nejvyšší naopak činil 10,80 % a bylo tomu v roce 1981.

Rakousko

Rakousko ještě loni nepatřilo mezi nijak výjimečné emitenty vládních dluhopisů. Povedl se mu však mastrštyk, když na podzim loňského roku vydalo stoleté dluhopisy. Zařadilo se tak mezi pouhých pět zemí světa, které touto netradiční nabídkou disponují (dalšími jsou Irsko, Belgie, Argentina a Mexiko). Nebylo by na tom nic divného, ostatně, existuje mnoho rodin, ve kterých se jmění a řízení rodinného podniku dědí z generace na generaci, kdyby ovšem úrok z těchto dluhopisů nečinil pouhá 2,1 % a finanční historie Rakouska nepamatovala několik bankrotů. Šlo navíc o vůbec první evropskou veřejnou aukci dluhopisů, na rozdíl od Irska a Belgie, emitující pouze uzavřenému okruhu investorů. I přesto byl zájem o stoleté dluhopisy enormní a poptávka, která činila více jak 11 mld. EUR, ani zdaleka nestačila 3,5 miliardové nabídce. Předpokládá se však, že velké procento investorů tvořili spekulanti s dluhopisy, kteří v budoucnu očekávají jejich zvyšující se cenu. Je víceméně otázkou času, kdy Evropská centrální banka přitáhne opasky, navýší úrokové sazby a tím podraží i samotné dluhopisy.

K dispozici jsou aktuálně také 1 – 10 leté dluhopisy, dále patnácti-, dvaceti-, pětadvaceti-, třiceti- a padesátileté dluhopisy s velmi proměnlivým výnosem (od záporného v hodnotě - 0,588 % až po 1,524%).

Nejvyšší výnos přitom rakouské státní dluhopisy zaznamenaly v říjnu 1990 (9,04 %). Naopak nejnižší byl zaznamenán v červnu 2016 (0,05 %). Rating Rakouska je aktuálně Aa1 dle Moody´s, potažmo AA+ dle S&P a Fitch, což je řadí mezi emitenty skupiny high grade, tedy druhé nejbezpečnější hned za prime s ratingem Aaa.

Slovensko

Na rozdíl od České republiky, je Slovensko již několik let členem Eurozóny, což má výrazný vliv na tamní hospodaření. Platí se zde totiž eurem. Úrokové sazby státních dluhopisů jsou pravidelně aktualizovány na webu Agentury pro řízení dluhu a likvidity ARDAL. V průběhu roku 2018 se uskutečnily celkem dvě akce dluhopisů s dobou splatnosti 10 a 50 let. V případě desetileté emise s datem splatnosti v roce 2028 je roční výnos 1 % (emitovaná suma 1 1196 mil. EUR), v případě padesátileté emise pak 2,25 % (emitovaná suma 500 mil. EUR). Nejvyššího výnosu (až 5,4 %) bylo možno dosáhnout v červnu roku 2009, zatímco nejnižšího 0,26 % v září roku 2016. Jen pro srovnání, podle emisního kalendáře dluhopisů ČR na rok 2018 zveřejněného ministerstvem financí, činí výnos krátkodobých dluhopisů 1,57 % při celkovém objemu 1,7 mld. Kč, zatímco u středně a dlouhodobých je to 2,66 % při objemu 2,3 mld. Kč, přičemž minimální počet jedné objednávky dluhopisů je 1 000 ks. Česká republika má také oproti Slovensku vyšší rating (dle Moody´s A1 a dle S&P popř. Fitch AA-). Rating Slovenska se pohybuje mezi hodnotami A2 (Moody´s) a A+ (S&P popř. Fitch).

Polsko

Na rozdíl od Německa, Rakouska a Slovenska se v Polsku stále platí národní měnou złoty (PLN), i přesto, že stejně jako uvedené země, je Polsko také členským státem EU. To ovšem nebrání faktu, že je Polsko nejrozvinutějším trhem s dluhopisy Střední a Východní Evropy. Díky rostoucí ekonomice rozvíjejících se zemí tak náleží, spolu s ČR a Maďarskem, k oblíbencům zahraničních investorů. Ostatně, jen v České republice disponují zahraniční subjekty 39 % státních dluhopisů. Aktuální rating Polska – nejnižší, ze všech čtyř sousedních zemí (A2 dle Moody´s a A- dle S&P a Fitch), tomu sice příliš nenasvědčuje, nicméně výnos mají Poláci ze všech nejvyšší a to až 3,152 % (dvanáctileté dluhopisy) a nad 3% hranicí se drží také u osmi-, devíti- a desetiletých dluhopisů. U ostatních dluhopisů se výnos pohybuje mezi 1,580 % – 2,555 %. Není tomu navíc tak dávno, co bylo Polsko oceněno, že jako první stát emitovalo tzv. zelené dluhopisy určené na rozvoj ekologických projektů země. Až do roku 2016 emitovaly tento druh dluhopisů pouze firmy a banky.

„Trochu vyšší výnosy, než u státních dluhopisů nabízejí také podnikové dluhopisy s nižším kreditním ratingem, takzvané high yield dluhopisy. Ovšem tady bych byl velmi opatrný a spíše bych od investice zrazoval, zejména v Evropě jsou kvůli politice Evropské centrální banky úrokové výnosy dluhopisů stlačeny na nesmyslně nízkou úroveň. High yield dluhopisy v Evropě mají stejný výnos do splatnosti jako americké státní dluhopisy, to je hodně paradoxní situace, která nemůže trvat věčně. Jakmile Evropská centrální banka ukončí kvantitativní uvolňování a začne zvedat úrokové sazby, bude to mít velmi negativní dopad na evropské high yield dluhopisy,“ říká Jiří Traxler, privátní investiční poradce.

„Hight yield neboli rizikové dluhopisy bych nedoporučila zejména z toho důvodu, že množství českých podnikatelů využívá cestu emise dluhopisů k tomu, aby si snadno přišli k penězům. Slibují neúměrně vysoké úroky, avšak bez jakékoli garance. Patří mezi ně například projekt Ecosenior nebo firma EMTC a mnohé další,“ dodává Eliška Skřivanová ze serveru Rizikovedluhopisy.cz.

Témata:  dluhopisy,  ekonomika