Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stavebním firmám chybí lidi. Zájemci o práci chtějí nereálné mzdy!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Stavební firmy v Česku mají stále nedostatek lidí, hlavně kvalifikovaných. Jejich personální kapacity jsou plně vytížené, některé z nich musí odmítat zakázky a přesouvat je na jaro. Často jim pomáhají brigádníci nebo bývalí zaměstnanci v důchodu. Vyplývá to z odpovědí zástupců stavebních firem s několikamiliardovým ročním obratem, které ČTK oslovila.

"Aktuálně obsazujeme 140 volných míst z celkového počtu 3000. Na trhu práce je velký boj o uchazeče, je extrémně nízká nezaměstnanost a velký počet pracovních míst. Je absolutní nedostatek kvalifikovaných dělníků, uchazeči si mohou vybírat, a to vede také k nárůstu pohybu personálu. Počet nástupů i odchodů je proti předchozím letům o polovinu vyšší," uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. Podle něj mají uchazeči často nesplnitelné mzdové požadavky.

"Situaci výrazně ztěžují stále složité podmínky a zdlouhavé procedury pro možnost uplatnění cizinců, zejména kvalifikovaných dělníků. Termíny více méně stíháme," dodal Kostiha. Zahraničních zaměstnanců pracuje v Metrostavu asi desetina. Z toho 85 procent jsou Slováci, následují Bulhaři, Ukrajinci a Rusové.

"Personální kapacity máme plně vytížené. Ty nejdůležitější technologie, jako například pokládky asfaltových směsí na silnicích, jsou nasazeny o sobotách a nedělích. Termíny vesměs stíháme, ale některé poptávky a objednávky musíme již odmítat a snažíme se je přesunout na jaro 2019," uvedl jednatel Swietelsky stavební František Fryš. Podíl zahraničních pracovníků ve firmě je téměř nulový. Ovšem započítáni nejsou Slováci, kteří pracují i v technických a řídicích funkcích.

Strabag podle mluvčí Edity Novotné posiluje stavy brigádníky a bývalými zaměstnanci, kteří jsou již v důchodu a mají chuť si přivydělat. "Posily hledáme i v zahraničí, nejčastěji na Slovensku," podotkla.

Eurovia podle mluvčí Ivety Štočkové řeší nedostatek zaměstnanců úzkou spoluprací se středními a vysokými školami, také zahájila náborovou kampaň. Mezi zaměstnanci cizinci nejsou, nicméně v blízké budoucnosti chce firma chybějící dělnické profese zahraničními pracovníky nahrazovat.

"Nedostatek lidských kapacit je na trhu zřetelně cítit, neovlivňuje však naši schopnost plnit termíny. V současnosti tvoří podíl zahraničních pracovníků asi pět procent. Největší zastoupení mají Slovensko a Ukrajina," doplnila mluvčí společnosti Skanska Tereza Mitošinková.

Podle ředitele analytické společnosti CEEC Research Jiřího Vacka trpí stavebnictví kritickým nedostatkem nejen kvalifikovaných pracovníků, ale už i nekvalifikovaných lidí. "Jeden ředitel stavební firmy popsal náborový proces do dělnických nebo pomocných profesí. Personalista položí otázku a pokud se na druhé straně ozve nějaká reakce, firma zaměstnance přijme. O vybírání lidí si může nechat jenom zdát," dodal Vacek.

Témata:  stavebnictví firmy

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.