Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přijdou Češi o slevové akce? Toman chce uzákonit, aby se potraviny neprodávaly za podnákladové ceny

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však úplně rušit slevové akce.

Řekl to na Žofínském fóru. Podle něj však bude ještě záležet na diskusi s obchodními řetězci, konkrétní výsledky by se mohly objevit na začátku příštího roku. Ministerstvem financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu.

Například máslo z dovozu se letos podle ministerstva do pololetí ve slevových akcích v ČR v průměru prodávalo za 126,09 koruny za kilogram, české za 166,52 koruny za kilogram.

"Jsem toho názoru, že by bylo dobré zavést princip zákazu prodeje se ztrátou pro každý jednotlivý výrobek a každý článek potravinářského řetězce," řekl Toman. "Jen pro ilustraci, zatímco v roce 2007 se podíl zboží prodaného ve slevových akcích pohyboval na úrovni 30 procent, loni to bylo už přes 50 procent. Největší podíl zboží prodaného v akci, a to 80 procent, je u másla či vajec. Nastavení pravidel pro fungování slevových akcí nyní probíráme se zástupci jednotlivých obchodních řetězců, kdy se nabízí několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy," dodal ministr.

Také podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR je nutné situaci řešit. "Slevy vždy zůstanou součástí obchodních praktik, je ale nutné se bavit o jejich rozumné míře. Některé výrobky jsou de facto 12 měsíců v roce ve slevě a tím snižují pohled lidí na to, jakou hodnotu zboží přiřazují. Snižováním referenční ceny jsou ostatní nuceni reagovat a už to přitom není označované jako akce," řekl prezident svazu Tomáš Prouza.

Toman také podpořil prodeje českého zboží, které je podle něj lépe kontrolované v ČR než v zahraničí. Připomněl kauzu polských jablek, kde se letos sedmkrát v ČR objevil nepovolený pesticid. Patnáct procent kontrolovaných šarží loni nevyhovělo kontrolám Státní zemědělské a potravinářské inspekce. ČR na tom byla lépe než zbytek trhu, šlo u ní o necelých deset procent nevyhovujícího zboží, průměr EU byl 17 procent, u třetích zemí šlo o 27,6 procenta zboží. O potravin označených značkou kvality Klasa nebo Regionální potravina šlo o procento až dvě nevyhovujících vzorků.

Viceprezident Potravinářské komory ČR Hynek Strnad poukázal na nízký podíl českého mléka a mléčných výrobků na trhu. "Dovozy v mlékárenském sektoru se na domácí spotřebě podílí ze 43 procent. Velmi špatná situace je u másla, ale i sýrů či nápojů typu jogurtových mlék. Nemohu pochopit, proč u tak základní komunity, jako jsou mléko a mléčné výrobky, není na našem trhu minimálně sedmdesátiprocentní podíl českých výrobků tak, jak je to z ekonomického pohledu optimální a obvyklé v okolních zemích, jako je Německo nebo Rakousko," uvedl.

Toman dodal, že by byl pro to, aby se na českých pultech ze zhruba 70 procent vyskytovaly české produkty, a to u komodit, které jsou schopní Češi vyrobit. Předseda představenstva Asociace českého obchodu Zdeněk Juračka uvedl, že asociace má tuto podmínku jako nutno pro certifikaci prodejen.

Témata:  potraviny Výprodeje, slevy

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

11. března 2026 11:46

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Putinův nečekaný jackpot: Rusko vydělává nejvíce od začátku invaze

Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy, pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjem státní kasy z prodeje ropy byl na několikaletém maximu. Jenže stačilo několik týdnů a je vše jinak. V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdně měsíce března 2022.