Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci dostanou od státu 6 miliard na propojení vědy a byznysu

Vědci dostanou od státu 6 miliard na propojení vědy a byznysu

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V Česku startuje dosud nejrozsáhlejší vládní program na propojení vědy a byznysu. Firmy a vědci z nejrůznějších oborů dostanou štědrou státní dotaci na to, aby spojili síly a vědecké poznatky převedli do praxe. V úterním vydání o tom informuje Právo.

Na program dá stát celkem šest miliard korun. Oficiálně začíná podávání přihlášek 30. června. Podle zjištění HN se však už nyní firmy a vědci začali spojovat do týmů a chystají se žádat o peníze. "Chceme se spojit se třemi fakultami Univerzity Karlovy a s dalšími sedmi firmami a společně vyvinout lepší a citlivější detektory rentgenového a radiačního záření. Budou se moci využít k hlídání dávek radiace v jaderné elektrárně. Detektory budou přesnější a levnější, než ty současné," plánuje Jan Surý z třebíčské společnosti Envinet. Jeho tým by chtěl z chystaného projektu od státu získat 25 milionů korun. Právě spojení v týmech je jednou z podmínek pro získání dotace. "Musí utvořit konsorcia, v nichž budou minimálně tři firmy a jedna vědecká instituce," říká Eva Procházková z Technologické agentury České republiky, která program připravuje. Důležité ale je, aby měly zformulovanou dlouhodobou výzkumnou strategii, na čem chtějí společně pracovat a čeho chtějí dosáhnout."

Doba podpory je osm let, program běží od roku 2012. Stát bude konkrétní projekt podporovat sedmdesáti procenty, zbytek doplatí firmy. Agentura předpokládá, že vznikne celkem 35 týmů, z nichž každý získá v průměru 310 milionů na celou dobu řešení projektu.

Témata:  věda

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.