Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda schválila půjčku MMF ve výši 38 miliard korun

Vláda schválila půjčku MMF ve výši 38 miliard korun

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Částku ve výši 38 miliard korun půjčí Česká republika Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na stabilizaci eurozóny. Ve středu se na tom dohodli ministři vládního kabinetu Petra Nečase (ODS), agentuře Mediafax to potvrdil zdroj obeznámený s jednáním.

"Půjčka ve výši 1,5 miliardy eur je schválená," potvrdil Mediafaxu důvěryhodný zdroj.

Peníze do Evropské unie poputují z devizových rezerv České národní banky (ČNB). "Vedli jsme s ministrem financí a guvernérem České národní banky dlouhé debaty, z nichž vykrystalizoval tento návrh," řekl na úvod premiér Petr Nečas (ODS). Z procesního hlediska je situace podle něj taková, že vláda schválila žádost České národní bance (ČNB) o poskytnutí devizových rezerv ve výši maximálně 1,5 miliardy eur.

"Řešení je doprovázeno státní zárukou za úvěry poskytnuté MMF," doplnil slova premiéra ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a dodal, že je to pro případ, kdyby MMF nebyl schopný půjčku splácet.

Ministr financí je nyní pověřený, aby požádal členy bankovní rady ČNB o poskytnutí devizových rezerv. "Nemůžu předjímat, jak se sedm členů bankovní rady rozhodne. Kdyby žádost zamítli, do 30 dnů budu muset vládě předložit alternativní řešení," vysvětlil další postup ministr Kalousek a zdůraznil, že ve středu schválená varianta je pro český rozpočet nejšetrnější.

Podle předsedy vlády tímto rozhodnutím Česko Evropě vysílá dva signály. "Prvním z nich je ten, že nám záleží na stabilitě eurozóny a že situace nám není lhostejná," prohlásil. Druhou zprávou je zároveň to, že chceme ukázat, že Česko patří mezi ekonomicky zdravé státy, které si půjčku můžou dovolit poskytnout. Premiér použil malé přirovnání. "Stádo jménem Evropská unie se rozděluje na dvě skupiny, a to zdravé kusy a nemocné kusy. "A považuji za nezbytné, aby Česká republika patřila mezi zdravou část stáda," dodal.

Premiér Nečas zároveň připustil, že částka, která se MMF poskytne, problémy nevyřeši. "Půjčka reálně z hlediska eurozóny nic neřeší, má to politickou rovinu spíše než praktické řešení problému," řekl.

ČNB podle něj nemá k půjčce vřelý vztah, ale jedná se o zahraničně-politické rozhodnutí.

Premiér spolu s ministrem financí nastínili i způsob výpočtu konkrétní částky, které Česko MMF půjčí. "Vzali jsme si částky ostatních zemí neeurozóny a srovnali jsme je na hlavu," vysvětlil premiér s tím, že výše je srovnatelná s tím, co poskytne Polsko.

Premiér Petr Nečas (ODS) byl zpočátku vůči půjčce na záchranu eurozóny skeptický. Po předchozím jednání svého kabinetu premiér uvedl, že částka by musela být velmi výrazně nižší než je eurozónou požadovaných 89 miliard korun. Naopak strana TOP 09 od počátku diskusí apelovala na to, že Česko by se na půjčce mělo podílet.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na středeční zasedání kabinetu přinesl už konkrétní návrh parametrů, jehož výsledkem byla částka 38 miliard korun.

Na půjčce MMF se vloni v prosinci dohodli lídři Evropské unie v Bruselu. 150 miliard eur mají poskytnout státy eurozóny, dalších až 50 miliard mohou přispět další členské země unie. Na Česko podle původních propočtů vyšla suma 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun.

Půjčku už odmítl prezident Václav Klaus, jasně ji podporuje naopak TOP 09. Podmínky pomoci zatím nejsou hotové. Státní rozpočet by v případě, že se Česko MMF půjčit odhodlá, přišel o peníze kvůli horšímu úročení. Mohlo by jít až o miliardu korun ročně.

Témata:  krize MMF

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.