Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pouze dobrá mzda za odvedenou práci dávno nestačí!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jak stávající zaměstnanci, tak uchazeči o práci očekávají od zaměstnání větší volnost a vyvážení pracovního a osobního života.

Mezi rozhodující faktory řadí také přátelské vztahy na pracovišti a vstřícný přístup ze strany nadřízeného. Vyplývá to z průzkumu mezi 2000 stávajícími zaměstnanci a obchodními zástupci Providentu a 600 potenciálními zájemci o práci, který si letos Provident nechal zpracovat. Ten kromě klasických benefitů zaměstnancům nabízí třeba kolárnu, mnoho společenských a kulturních akcí, placené volno pro dobrovolnické aktivity nebo bezplatnou linku pomoci v tíživé životní situaci.„Lidé jsou pro naši firmu klíčoví, proto chceme mít dlouhodobě dostatek nejen kvalifikovaných, ale i spokojených a motivovaných zaměstnanců a obchodních zástupců. Z toho důvodu jejich spokojenost průběžně monitorujeme, vyhodnocujeme a samozřejmě se snažíme vyvodit i vhodná opatření, aby naši zaměstnanci byli u nás spokojení,“ říká HR manažerka společnosti Provident Financial Kateřina Brikciová s tím, že je to zvlášť důležité v současné době, kdy je nezaměstnanost na rekordně nízké úrovni a je velký problém kvalitní lidi nejen získat, ale i dlouhodobě udržet.

Dobrý plat je samozřejmost, stále důležitější jsou i nepeněžní odměny

Provident svým zaměstnancům nabízí kromě dnes již standardních benefitů, jako jsou týden dovolené nad rámec zákona či příspěvek na penzijní nebo životní pojištění, nabízí i pružnou pracovní dobu, možnost práce z domova, práci na zkrácený úvazek, tři dny placeného volna pro novopečené otce nad rámec zákona nebo zkrácený pracovní týden (jen 37,5 hodiny). „Velice motivující je pro zaměstnance vzrůstající poměr variabilní složky mzdy, na němž oceňují, že výši mzdy ovlivňují svým vlastním pracovním výkonem,“ uvádí K. Brikciová s tím, že stále víc zaměstnanců upřednostňuje před jednorázovou peněžní odměnou např. odměnu ve formě flexipasů nebo bodů v systému kafeteria. „Prostřednictvím kafeterie mohou zaměstnanci získávat slevy nebo takzvaný cash-back, kdy se jim část bodů po nákupu do kafeterie vrací. Takovéto benefity jsou pro ně daňově výhodnější a často flexibilnější,“ vysvětluje K. Brikciová. Dle jejích slov uchazeči o práci stále častěji požadují společenskou odpovědnost firmy, možnost seberealizace a uspokojení z dobře vykonané práce. Mzda a benefity tak rozhodně v současné době nejsou jedinými kritérii, podle nichž se uchazeči o práci rozhodují. Naopak největší strach a obavy dle jejích slov mají jak uchazeči o práci, tak stávající zaměstnanci hlavně z tlaku na výsledky, stresu a časové nebo psychické náročnosti práce.Méně tradiční benefity

Za méně tradiční benefity, které Provident svým zaměstnancům nabízí, lze označit například kolárnu a sprchu na pracovišti, velké množství společenských a sportovních akcí, dva dny placeného volna na dobrovolnické aktivity či již zmíněné tři dny volna nad rámec zákona pro novopečené otce. „Naši zaměstnanci mají také možnost využít bezplatnou linku pomoci v tíživé životní situaci, na níž jim je k dispozici řada odborníků jako například právník či psycholog. Věřím, že i díky nastavené firemní kultuře a přátelským vztahům, které v naší firmě panují, tuto službu zatím téměř vůbec nepotřebovali využít,“ dodává na závěr K. Brikciová z Providentu.

Témata:  platy / mzdy lidé práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.