Zkrácení pracovní doby? Nutně to neznamená snížení odpracovaných hodin

Tématem posledních měsíců, v některých zemích je často takzvaný konec dlouhé práce. I v České republice už toto téma delší dobu rezonuje, a to zejména díky odborům. Informace přináší Raiffeisenbank.

Diskuse: 2

Ilustrační fotografie
reklama
Šokující zlom: Syn Andreje Babiše promluvil. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu - anotační obrázek
Šokující zlom: Syn Andreje Babiše promluvil. Kvůli Čapímu…

Prioritami ČMKOS je zkrácení pracovního týdne ze 40 na 37,5 hodin, tedy každý den o půl hodiny kratší pracovní doba. Podle jejich průzkumu 77 % firem, kde odbory působí, již kratší pracovní dobu zavedlo. V Česku pracují zaměstnaní průměrně 40,1, zaměstnanci 39,3 a OSVČ 44,1 hodiny týdně.

Co na to stát?

Z rozhodnutí státu se například Francie snížení pracovní doby dočkala dvakrát. Nejdříve byl v roce 1982 snížen počet hodin ze 40 na 39 a následně v roce 2000 na 35 hodin týdně. Ve Švédsku byl zase v 80. letech snížen počet pracovních hodin o 5 procent. V Portugalsku byla, po vzoru Brazílie a Ontaria, v roce 1996 zkrácena pracovní doba ze 44 na 40 hodin.

Co na to firmy?

Ještě dříve ke zkrácení pracovní doby docházelo z iniciativy jednotlivých společností. Už v roce 1926 Henry Ford plošně zavedl 5denní pracovní týden a v roce 1930 W. K. Kellogg 6hodinové pracovní dny v továrně v Michiganu. Ve Švédsku aktuálně probíhají lokální experimenty s šestihodinovým pracovním dnem ve zdravotnictví.

Jaké jsou (teoretické) výhody?

  • Má se za to, že konec dlouhé práce by měl dobrý vliv především na stres.
  • Kratší práce může vytvořit nová pracovní místa a teoreticky se může snížit nezaměstnanost.
  • Mohl by se zmírnit negativní dopad automatizace výroby.
  • Zvýšila by se produktivita především vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a placené zaměstnání i neplacená domácí práce a péče by se rovnoměrněji rozdělila mezi rodiče.
  • Starší by se dokázali lépe zapojit a bylo by více volného času na lepší péči o stárnoucí rodiče.
  • Přesun ke kratší práci by prolomil zaběhnutý cyklus „život pro práci, práce pro příjem, příjem pro spotřebu“.
  • Práce by se rozprostřela férověji napříč pracující populací a snížil by se počet katastrof v důsledku přepracovanosti zaměstnanců.

Jaká jsou negativa?

  • Zkrácení pracovní doby nutně nemusí mít dopad na nezaměstnanost, pro firmy i zaměstnance je totiž jednodušší využívat přesčasy, i když za vyšší hodinovou sazbu.
  • Případný růst mzdových nákladů působí proti růstu zaměstnanosti.
  • Při nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po práci může navíc dojít k opačnému efektu, tedy k poklesu ekonomiky a zaměstnanosti.
  • Zkrácení pracovní doby není proto efektivním nástrojem boje proti nezaměstnanosti.
  • Administrativní zkrácení pracovní doby nemusí nutně znamenat dlouhodobé snížení odpracovaných hodin.
  • Zkrácení pracovní doby se dá obejít přes přesčasy a pozitivní dopad nemusí být žádný.
  • Pracující pod hranicí chudoby jsou placeni od hodiny, takže jim kratší pracovní doba bere možnost se z chudoby dostat.
  • Vývoj národohospodářské produktivity práce (na odpracovanou hodinu, ale i na osobu) by se po administrativním zkrácení pracovní doby výrazně nezměnil.

Co je potřeba udělat?

  • Pro zaměstnavatele je levnější zaměstnat jednoho přepracovaného zaměstnance než dva na poloviční úvazek, a to kvůli nákladům na sociální a zdravotní pojištění.
  • Zaměstnavatele je třeba ocenit, ne trestat za zaměstnávání více zaměstnanců.
  • Zdanit práci ne podle jednotlivce, ale podle odpracované hodiny.
  • Snížit náklady práce, ČR má jedno z nejvyšších zdanění práce v EU.
  • Násilné zkrácení pracovní doby už by byla na naše firmy další neúnosná zátěž, pokud se také nesníží zdanění.
  • Stát by měl usilovat o snížení pracovní doby velmi opatrně a zároveň aktivně nabídnout tréninkové programy. Firmám by se měla ponechat flexibilita.
  • Koordinace v rámci většího ekonomického celku, tedy například na úrovni EU.
  • Zlepšit podmínky OSVČ (například snížením byrokracie), protože obecně pracují déle.
  • Zabránit poklesu hodinové mzdy, navýšit limity na přesčasy a zaručit, aby byly lépe ohodnoceny.
  • Dbát na to, aby se posílila necenová konkurenceschopnost produkce v české ekonomice.

Jak se to osvědčilo ve Francii?

  • Zvýšení obratu na trhu práce (propuštění & najímání) a přechodně i zaměstnanosti (navýšení volných pracovních míst), krátkodobé zvýšení zaměstnanosti podpořené končící expanzí.
  • Zvýšení přesčasů a „více úvazků“ u mužů.
  • Růst mezd zrychlil (více mužům; ale z vyšších příjmových skupin se později častěji propouštělo).
  • Trvalejší zrychlení růstu jednotkových mzdových nákladů, což zesílilo tlak na cenovou konkurenceschopnost francouzských produktů na zahraničních trzích.
  • Po roce 2002 počet odpracovaných hodin opět roste.
  • Viditelnější efekt zkrácení pracovního týdne ve velkých společnostech (slabší u malých firem).

„Ten, kdo pracuje s mírou tak, aby mohl pracovat trvale, se nejen udržuje zdravý déle, ale v průběhu roku vykoná největší množství práce.“ Adam Smith (1776)

Témata: práce | lidé | MoneyMAG.cz

Diskuze: Zkrácení pracovní doby? Nutně to neznamená snížení odpracovaných hodin

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 2, poslední 01.08.2018 18:42 Vložte komentář

Zobrazeny poslední 2 komentáře. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky