Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko stále vyniká vysokou zaměstnaností

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká republika je se svou vysokou zaměstnaností na třetí příčce v pořadí zemí Evropské unie. V prvním čtvrtletí u nás tato míra dosahovala 79,2 %.

Z hlediska zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let je na tom nejlépe Švédsko a Německo, potvrzuje Ilona Mendlová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ: „V prvním čtvrtletí byla míra zaměstnanosti ve Švédsku na úrovni 81,4 %. S odstupem skoro 24 procentních bodů skončilo na opačném konci žebříčku Řecko následované Itálií, Chorvatskem a Španělskem, kde nepracuje víc než třetina lidí v produktivním věku.“V prvním kvartálu byla průměrná míra zaměstnanosti v zemích Evropské unie 72,3 %. 75% hranici zaměstnanosti překročilo celkem deset států.

V rámci sousedních zemí mělo nejvyšší míru zaměstnanosti Německo (79,5 %). Rakousko dosáhlo 75,2 %. Slovensko se s mírou zaměstnanosti 71,9 % takřka vyrovnalo evropskému průměru. V Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o 8 procentních bodů nižší než u nás.Největší mezičtvrtletní nárůst zaměstnaných osob zaznamenaly Rumunsko a Malta. Pokles se nejvýznamněji dotkl Estonska. V Česku se počet zaměstnaných zvýšil o 0,6 %.

Ve všech evropských zemích je míra zaměstnanosti mužů vyšší než míra zaměstnanosti žen.

Témata:  nezaměstnanost lidé práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.