Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blíží se nová finanční krize? Ekonomové varují před katastrofou horší než před deseti lety

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Před deseti lety se svět ekonomiky otřásl v základech. Drtivá většina planety byla zasažena ekonomickou krizí nevídaných rozměrů, řada bankovních gigantů se ocitla na kolenou a vlády měly plné ruce práce. Podle ekonomů to ale byl jen slabý odvar toho, co přichází nyní.

Momentálně se ale světové ekonomice daří. Již se plně vzpamatovala z poslední finanční krize, jež se světem prohnala v letech 2008 a 2009 a nyní tak prožíváme období konjunktury a hospodářského růstu, které se příznivě odráží například v nízké nezaměstnanosti.

Jak dlouho to ale bude trvat? Každá učebnice ekonomie tvrdí, že hospodářské cykly se střídají a po růstu musí nutně přijít propad. Ten je pro ekonomiku i ozdravný a potřebný, nicméně s sebou nese řadu neblahých efektů. Je tedy současný ekonomický blahobyt jen dočasným stavem?

Ekonomka Winona Roylanceová v textu pro web Diplomatic Courier tvrdí, že už teď lze pozorovat signály blížící se ekonomické krize. Ty prý ani tak nepocházejí z prostředí trhů a byznysu, které se zdají být zdravé a funkční.

Problémem podle ní může být spíše prostředí politiky a celkové společensko-sociální klima ve světě. Potíž spatřuje i v tom, že na trhu funguje obrovské množství finančních a jiných institucí, které jsou mladší deseti let a tudíž nemají reálnou zkušenost s poslední finanční krizí. Nedokáží tak dobře odhadnout zda se neblíží další ekonomická recese.

To je přitom klíčové při snaze zmírnit dopady krize. Včasná reakce na propad může ekonomice ušetřit budoucí vleklé potíže. Situace na trzích je přitom ovlivněna i faktory jako jsou dluhy států nebo i zdánlivě nesouvisejícími událostmi jako jsou pandemie nemocí nebo přírodní katastrofy.

V době pokročilého 21. století jsou navíc velké i malé firmy obrovským způsobem závislé na vyspělých technologiích jako je internet. Technické selhání sítě většího rozsahu by tak podle Roylanceové mohlo mít na světovou ekonomiku nedozírné následky, jelikož bez moderních technologií by se život na burzách úplně zastavil.

Světová ekonomická veřejnost, poučená vývojem z roku 2009 se snaží před možnou finanční krizí všemožně bránit. Banky a pojišťovny tak procházejí zátěžovými testy a vlády se snaží připravit svoje instituce na období propadu. Otázku ale je, zda lze být vůbec na podobnou věc plně připraven.

Ránu světové ekonomice totiž může udělit i celní válka mezi Evropou a USA, která by tvrdě dopadla na všechny země Evropy včetně Česka. I to by mohl být spouštět, který rozpoutá jednu z největších ekonomických katastrof v historii.

Témata:  ekonomika,  krize

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.