Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blíží se nová finanční krize? Ekonomové varují před katastrofou horší než před deseti lety

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Před deseti lety se svět ekonomiky otřásl v základech. Drtivá většina planety byla zasažena ekonomickou krizí nevídaných rozměrů, řada bankovních gigantů se ocitla na kolenou a vlády měly plné ruce práce. Podle ekonomů to ale byl jen slabý odvar toho, co přichází nyní.

Momentálně se ale světové ekonomice daří. Již se plně vzpamatovala z poslední finanční krize, jež se světem prohnala v letech 2008 a 2009 a nyní tak prožíváme období konjunktury a hospodářského růstu, které se příznivě odráží například v nízké nezaměstnanosti.

Jak dlouho to ale bude trvat? Každá učebnice ekonomie tvrdí, že hospodářské cykly se střídají a po růstu musí nutně přijít propad. Ten je pro ekonomiku i ozdravný a potřebný, nicméně s sebou nese řadu neblahých efektů. Je tedy současný ekonomický blahobyt jen dočasným stavem?

Ekonomka Winona Roylanceová v textu pro web Diplomatic Courier tvrdí, že už teď lze pozorovat signály blížící se ekonomické krize. Ty prý ani tak nepocházejí z prostředí trhů a byznysu, které se zdají být zdravé a funkční.

Problémem podle ní může být spíše prostředí politiky a celkové společensko-sociální klima ve světě. Potíž spatřuje i v tom, že na trhu funguje obrovské množství finančních a jiných institucí, které jsou mladší deseti let a tudíž nemají reálnou zkušenost s poslední finanční krizí. Nedokáží tak dobře odhadnout zda se neblíží další ekonomická recese.

To je přitom klíčové při snaze zmírnit dopady krize. Včasná reakce na propad může ekonomice ušetřit budoucí vleklé potíže. Situace na trzích je přitom ovlivněna i faktory jako jsou dluhy států nebo i zdánlivě nesouvisejícími událostmi jako jsou pandemie nemocí nebo přírodní katastrofy.

V době pokročilého 21. století jsou navíc velké i malé firmy obrovským způsobem závislé na vyspělých technologiích jako je internet. Technické selhání sítě většího rozsahu by tak podle Roylanceové mohlo mít na světovou ekonomiku nedozírné následky, jelikož bez moderních technologií by se život na burzách úplně zastavil.

Světová ekonomická veřejnost, poučená vývojem z roku 2009 se snaží před možnou finanční krizí všemožně bránit. Banky a pojišťovny tak procházejí zátěžovými testy a vlády se snaží připravit svoje instituce na období propadu. Otázku ale je, zda lze být vůbec na podobnou věc plně připraven.

Ránu světové ekonomice totiž může udělit i celní válka mezi Evropou a USA, která by tvrdě dopadla na všechny země Evropy včetně Česka. I to by mohl být spouštět, který rozpoutá jednu z největších ekonomických katastrof v historii.

Témata:  ekonomika,  krize

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.