Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda schválila důchody na příští rok. Senioři nedostanou v průměru ani tisícovku navíc

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Vláda dnes schválila návrh valorizace důchodů na příští rok. U průměrného starobního důchodu by podle něj přidání mělo činit 839 korun měsíčně, informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru.

Navýšení důchodů podle stanovených pravidel nařizuje vládě zákon. Podle předpisu by všichni lidé s nějakou penzí měli od ledna dostat 60 korun navíc a k tomu by se jim měla o 7,1 procenta zvednout zásluhová část penze. U lidí, kteří nyní pobírají méně než 14.449 korun, bude přidávaná částka nižší.

"Průměrný důchod dosáhne příští rok částky 15.336 korun," uvedla Maláčová. Náklady na zvýšení důchodů v příštím roce budou 28,6 miliardy korun, dodala.

Důchody se zvyšují pravidelně 1. ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Ceny se podle Českého statistického úřadu důchodcům od loňského července do letošního června zvedly o 3,8 procenta a výdělky se reálně zvýšily o čtyři procenta. Průměrná penze se tedy musí upravit celkem o 5,8 procenta.

Důchod se skládá ze solidární pevné části a ze zásluhové procentní výměry. Pevná část je pro všechny stejná a má odpovídat desetině průměrné mzdy v zemi. Letos činí 3490 korun. Od ledna se má zvednout o 60 korun na 3550 korun. Zbývající část přidání poputuje do procentního dílu. Podle nařízení by se měl zvýšit o 7,1 procenta. Průměrná penze by se tak měla dostat na 15.336 korun, uvedlo ministerstvo práce. Vláda slibovala, že do sněmovních voleb 2021 bude průměrný důchod 15.000 korun.

Člověk s důchodem 8000 korun by si měl v příštím roce podle propočtu ČTK polepšit zhruba o 380 korun. Ten, kdo pobírá nyní 10.000 korun, by mohl mít od ledna asi o 522 korun víc. U penze 12.000 korun by měla valorizace činit asi 664 korun. Důchodci s 14.000 korunami by měli dostat asi 806 korun navíc. Důchod 16.000 korun by se mohl zvednout na asi 16.948 korun. Při důchodu 20.000 by přidání mohlo činit 1232 korun.

Stejně jako procentní výměra se mají příští rok zvýšit i příspěvky k penzi pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich. Růst by měly o 7,1 procenta.

Letos v lednu průměrná penze vzrostla o 900 korun. Letošní výdaje mají být zhruba o 37 miliard vyšší než ty loňské. Celková suma letos přesáhne půl bilionu korun.

Vláda se rozhodla lidem se starobní, invalidní a pozůstalostní penzí přidat už v tomto roce. Podle plánu by měli v prosinci dostat 5000 korun. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měli senioři v době epidemie stres. Podle Maláčové je příspěvek "obyčejná mezigenerační solidarita". Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zmínil výraznější dopad zdražování na seniory. Opoziční politici mluví o uplácení voličů před volbami. Vládní strany původně zvažovaly vyšší než zákonnou valorizaci pro příští rok. Znamenalo by to růst výdajů i do dalších let. Pro letošek má vláda o 460 miliard víc, než původně počítala. Prosadila si kvůli koronavirové krizi zvýšení schodku ze 40 na 500 miliard.

Témata:  důchodci důchody vláda

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Více času na bolest i radost: Pracovní volno se přizpůsobuje životním okamžikům

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela, která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání.