Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Penzijní systém má problém. Za první pololetí má deficit téměř 14 miliard

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Schodek důchodového systému v prvním pololetí způsobila především pandemie kornonaviru, která snížila příjmy z pojistného na sociální zabezpečení. Celkově ale systém také negativně ovlivňuje stárnutí populace a nesystémové zvyšování důchodů. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila. Za přebytkem důchodového systému v předchozích letech byl především dobrý vývoj ekonomiky spojený s nízkou nezaměstnaností.

Z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění vyplývá, že systém penzí v Česku se letos dostal po předchozích dvou letech znovu do propadu. Za první pololetí deficit dosáhl 13,85 miliardy korun. Před rokem byla penzijní soustava v přebytku 6,28 miliardy. Půlroční příjmy z pojistného kvůli koronavirové nákaze a krizi jsou proti loňsku zhruba o 1,5 miliardy korun nižší, výdaje se ale zvedly asi o 18,7 miliardy.

"Deficit důchodového systému je kombinací tří faktorů - sílícího vlivu stárnutí populace, poklesu příjmů z pojistného na sociální zabezpečení kvůli propadu ekonomiky způsobenému pandemií koronaviru a předchozího nesystémového zvyšování penzí. Zatímco koronavir nejspíše zmizí, zbylé dva faktory budou zatěžovat penzijní systém i nadále," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Obrat důchodového systému do schodku přitom není podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška překvapivý. Přebytky za uplynulé dva roky byly totiž podle něj způsobeny mimořádně silnými přírůstky mezd a zaměstnanosti, které souvisely s růstem české ekonomiky. "Schodek na penzijním účtu samozřejmě zhoršila pandemie koronaviru, která způsobila různá omezení na trhu práce, a to víc v počtu odpracovaných hodin než v celkové zaměstnanosti," uvedl.

Zároveň ale upozornil na to, že schodek prohloubily také dřívější rozhodnutí vlády upravit valorizační schéma penzí. "Již tehdy upozorňovali odborníci, že taková úprava není podložená dlouhodobým vývojem příjmů. Férovým řešením ze strany vlády by bylo teď uznat chybu a vrátit se k dřívější formě valorizací, která zde fungovala přibližně 20 let," uvedl. Financování penzí by takový krok sice podle Sobíška nevyřešil, ale aspoň by odsunul okamžik, kdy se stane systém zcela nefinancovatelným.

Témata:  důchody důchodová reforma důchodci Peníze

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Více času na bolest i radost: Pracovní volno se přizpůsobuje životním okamžikům

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela, která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání.