Důchodci: V Česku jich 150 tisíc stále pracuje

"V praxi to znamená, že pokud důchodce při zaměstnání zároveň pobírá důchod v plné výši, bude navýšení procentní výměry činit 0,4 procenta výpočtového základu, tedy toho základu, ze kterého byl důchod původně vypočítán, za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti," popsal Gejdoš způsob, jakým se úředníci k upravené výši důchodu doberou.
 
Penzistům, kteří se chystají o zvýšení důchodu požádat, současně klade na srdce, aby na podání žádosti zbytečně nechvátali. "S podáním je třeba vyčkat až do doby, než bude jisté, že nárok na zvýšení je získán," zdůraznil Gejdoš.
 
O zvýšení procentní výměry starobního důchodu mohou čeští penzisté, kteří se rozhodnou pracovat i po svém odchodu do penze, žádat od loňského ledna s tím, že při výpočtu nové penze se vychází z doby výdělečné činnosti vykonávané po 31. prosinci roku 2009.
 
Počínaje letošním rokem se o vyšší důchod mohou ucházet i lidé, kteří odešli do předčasného starobního důchodu a mezitím dosáhli důchodového věku. Také v jejich případě úřady pro zvýšení penze hodnotí dobu výdělečné činnosti získanou v roce 2010.
 
Vyšší penzi úřady přiznají až poté, co žadatel ukončí zaměstnání. Kromě toho musí odpracovat alespoň 360 dnů v roce, anebo být zaměstnaný alespoň dva roky za sebou. Tato podmínka je splněná i tehdy, pokud na kalendářní den skončení pracovního poměru bezprostředně navazuje kalendářní den začátku výkonu jiné výdělečné činnosti.
 
Do celkového počtu dnů se nezapočítává pracovní volno, které si senior vybírá bez nároku na náhradu příjmu, neomluvená nepřítomnost v práci a doby tzv. omluvných důvodů (např. neschopenka).