Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody: Podívejte se, co lidé trápí před Vánoci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Období nadcházejících Vánoc a konce roku je dobou, kdy se na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a na okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) ve zvýšené míře dostavují lidé žijící v cizině. Kromě návštěvy příbuzných a známých tuto dobu často využijí i k vyřízení záležitostí týkajících se zvláště důchodu. Informuje MPSV.

Pracovníci úřadu v této souvislosti registrují hlavě dvě skupiny klientů. Tou první jsou lidé, kteří v Česku v minulosti určitou část života pracovali a informují se, zda a za jakých podmínek mají nárok na důchod z českého důchodového pojištění. Jde o bývalé emigranty, anebo o české občany, kteří se do ciziny provdali/oženili nebo tam odešli studovat či pracovat. Zajímá je, zda ČSSZ eviduje doklady o jejich pracovní činnosti v ČR a ptají se také, kdy jim podle českých předpisů nárok na případný důchod vznikne a jakým způsobem si o něj mohou požádat. 

Klidní mohou být lidé, kteří žijí a pracují (nebo pracovali) v zemích EU anebo v zemích, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. Nepřijdou totiž o roky studia, zaměstnání či vojny, které získali v České republice, protože za splnění zákonných podmínek jim za ně může být přiznán a vyplácen tzv. dílčí důchod. Během konzultace s pracovníky ČSSZ či OSSZ se dozvědí, kdy podle české legislativy dosáhnou důchodového věku a jakou dobu pojištění musí získat. Pracovníci úřadu jim rovněž podají informaci, že pro splnění podmínky potřebné doby pojištění je možné přihlédnout i k dobám pojištění získaným v těchto zemích, a to v rozsahu, v jakém je potvrdí zahraniční nositel sociálního pojištění. Upozorní je na to, že tento postup nelze použít, pokud pracovali ve státě, který není členem EU či EHP nebo ve státě, se kterým nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení.

Druhou specifickou skupinou „vánočních klientů" jsou čeští občané, kteří žijí v cizině a důchod od ČSSZ již pobírají. Ti svého pobytu v ČR využívají k tomu, aby prokázali tzv. žití. Zákonnou podmínkou pro výplatu důchodu při trvalém pobytu v cizině je totiž podle právních předpisů o důchodovém pojištění prokázání skutečnosti, že je oprávněný příjemce důchodu naživu, k čemuž se používá tzv. potvrzení o žití. Jde o formulář, který příjemce důchodu vyplněný, vlastnoručně podepsaný a s úředně ověřeným podpisem zasílá v určitých intervalech ČSSZ. Je-li důchodce na návštěvě v ČR, může využít bezplatnou službu klientského centra ČSSZ nebo kterékoliv pobočky OSSZ. Zde mu totiž podpis na dokladu o žití na počkání ověří. Stačí k tomu pouze platný doklad totožnosti (např. cestovní pas). Formuláře o žití jsou k dispozici na každé OSSZ či na www.cssz.cz, sekce Tiskopisy. Pracovníci OSSZ pomohou s jeho vyplněním. Od začátku roku do konce listopadu zpracovala ČSSZ kolem sta tisíc potvrzení o žití.

V Praze si tyto záležitosti mohou lidé vyřídit každý pracovní den v klientském centru při ústředí ČSSZ na adrese Křížová 25, Praha 5 nebo na kterémkoliv územním pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ). Mimo Prahu se pak mohou obrátit na nejbližší OSSZ. Klienti žijící v zahraničí podávají žádost o český důchod zpravidla prostřednictvím zahraničního nositele sociálního pojištění. Od ledna do listopadu 2014 obdržela ČSSZ více než 15 tisíc žádostí o důchod s mezinárodním prvkem.

Témata:  lidé Vánoce Ministerstvo práce a sociálních věcí

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy