Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy. Tento demografický vývoj bude v dalších letech pokračovat. Přispěje k němu zestárnutí populačně silných poválečných ročníků a v dalším období zejména prodlužující se pravděpodobná doba dožití. Demograficky řečeno bude česká populace stárnout shora věkové pyramidy.
Podle střední varianty projekce demografického vývoje zpracované Českým statistickým úřadem by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace, v roce 2050 pak 31,3 %, což představuje přibližně 3 miliony osob. V roce 2007 tvořily osoby starší 65 let 14,6% obyvatel České republiky. Podle webu mpsv.cr se přitom relativně nejrychleji bude zvyšovat počet osob nejstarších.
Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání s 124.937 v roce 2007). Naděje dožití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muže a 84,5 pro ženy1) (oproti 73,7 let pro muže a 79,9 let pro ženy v roce 2007).
Úhrnná plodnost po značném poklesu v devadesátých letech 20. stol. pomalu stoupá. Demografické prognózy předpovídají další růst plodnosti, která v České republice v současnosti patří k nejnižším na světě. V roce 2007 úhrnná plodnost činila 1,44. Za úroveň plodnosti nezbytnou k přirozené obnově populace se přitom považuje plodnost 2,1. Mezi demografickými ukazateli však existují významné regionální a místní rozdíly odrážející různé faktory.
Důchodové reformy ztroskotaly
Pokusy reformovat penze v zemích střední a východní Evropy zřejmě definitivně vzaly za své. Soukromé spoření v rámci důchodového systému dostávalo v posledních letech ránu za ranou, a tu poslední mu zasadil polský ministerský předseda Donald Tusk.
V polovině září oznámil plán, který de facto znamená zestátnění podstatné části úspor v penzijních fondech. Po Maďarsku je tak Polsko další zemí, kde snahy o "ulehčení" státním penzím formou soukromého spoření zkrachovaly.
Ovšem i v dalších zemích východní Evropy doznaly důchodové reformy razantních změn. N apříklad v Litvě, Lotyšsku, Estonsku nebo na Slovensku. Vlády tam kvůli výpadkům příjmů rozpočtu snížily příspěvky do soukromého pilíře až o polovinu, a zásadně tak snížily jeho význam.
V České republice, která s reformou v regionu otálela nejdéle, soukromý pilíř důchodového systému na ránu z milosti ještě čeká. Už teď zápasí penzijní společnosti s minimálním zájmem lidí a po předčasných volbách dojde nejspíše (pokud předpokládaný vítěz ČSSD splní své pohrůžky) k jeho úplnému zrušení.
Co to znamená pro generaci třicátníků a mladších?
Především to, že se o svoji budoucnost, pokud nechtějí pracovat až do smrti, budou muset postarat sami. Demografické prognózy totiž ukazují, že už za 30 let budou v Evropě na jednoho důchodce vydělávat pouze dva aktivně činní lidé. To na pokrytí důchodů v nynější, už tak relativně nízké výši nebude rozhodně stačit. Je velmi pravděpodobné, že se lidé za dvě až tři desetiletí dočkají státní penze, která nebude příliš převyšovat životní minimum, informují Hospodářské noviny.
Související
19. října 2024 18:37
15. října 2024 11:18
1. října 2024 9:48
10. září 2024 21:28
9. září 2024 6:07
29. srpna 2024 14:58